Publication details
Neurčité právní pojmy, správní uvážení a jejich přezkum
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2019 |
| Type | Appeared in Conference without Proceedings |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Budeme-li vycházet z definic uvedených v Právnickém slovníku, je více než zřejmé, že zkoumané fenomény (neurčité právní pojmy a správní uvážení ) jsou si poměrně blízké a přitom se současně od sebe značně odlišují. Oba uvedené instituty přitom slouží tomu, aby veřejná správa mohla (víceméně) pružně reagovat na jednotlivé životní situace, a také přicházet s řešeními, která budou vhodná pro daný konkrétní případ. Nicméně samotná skutečnost, že oba fenomény mají obecně sloužit obdobnému cíli, tedy zákonnému a správnému naplňování příslušných úkolů veřejné správy při současném respektování práv a zájmů dotčených osob, ještě neznamená, že by se mohly libovolně zaměňovat a že by je nebylo potřebné od sebe odlišovat. Skutečnost, zda se má v konkrétním případě jednat o výklad neurčitého právního pojmu či užití správního uvážení, má totiž zásadní význam z hlediska posouzení toho, co „vše může správní orgán učinit“, resp. je povinen to učinit, a resp. také jakým způsobem a v jaké intenzitě. Zásadnějším se potom jeví toto rozlišení pro budoucí soudní přezkum, kde, dle platné české úpravy správního soudnictví na jednu stranu výklad neurčitých právních pojmů (navzdory tomu, že se může jednat o odbornou otázku) zcela podléhá soudnímu přezkumu, oproti správnímu uvážení, jež je podrobeno soudní kognici v omezeném rozsahu. Otázce základů, důvodů a souvislostí rozdílného přístupu k přezkumu užití neurčitých právních pojmů a správního uvážení, a to zejména ve specifické oblasti rozhodování o správním vyhoštění se věnuje tento příspěvek. |
| Related projects: |