You are here:
Publication details
Městská hromadná doprava v Brně: Jak uvažovat o její přístupnosti pro cestující se znevýhodněním a respektovat přitom potřeby zaměstnanců a zaměstnankyň (dopravního podniku)?
Authors | |
---|---|
Year of publication | 2024 |
Type | Appeared in Conference without Proceedings |
Citation | |
Description | Veřejná doprava je často nahlížena primárně skrze technický a ekonomický přístup k mobilitě, minimální pozornost je však věnována sociálním aspektům mobility. Výzkumy, které se věnují jejím sociálním aspektům, zkoumají především zkušenosti jejích uživatelů, tedy cestujících, přičemž zkušenosti zaměstnanců často opomíjejí. V kontrastu s pojetím přístupnosti veřejné dopravy jako technického problému v našem příspěvku naopak klademe důraz na lidskou zkušenost a její pestrost v kontextu městské hromadné dopravy. Příspěvek vychází z výzkumu zaměřeného na přístupnost městské hromadné dopravy v Brně pro osoby se smyslovým znevýhodněním – zrakově a sluchově znevýhodněné. V rámci sběru dat byly realizovány semistrukturované rozhovory a focus groups s lidmi se smyslovým znevýhodněním a následovně semistrukturované rozhovory se zaměstnanci Dopravního podniku města Brna. Abychom zohlednili různorodé aspekty městské hromadné dopravy, nahlížíme na ni jako na prostor dvojího typu. Zaprvé městskou hromadnou dopravu chápeme jako specifický druh veřejného prostoru, a zkoumáme proto podmínky její "publicness", tedy přístupnosti pro veřejnost. Zadruhé, ačkoliv výzkum mobility často klade důraz spíše na zlepšení kvality dopravy pro cestující, náš výzkum jej rozšiřuje o zkušenosti zaměstnanců. Zejména na řidiče totiž nejčastěji dopadají nové regulace a proměna provozu, jejichž účelem je zpřístupnění či zkvalitnění hromadné dopravy pro cestující. Zatímco tedy v případě cestujících plní městská hromadná doprava roli specifického typu veřejného prostoru, pro zaměstnance je pracovním prostorem. Tyto dvě perspektivy se spojují skrze analýzu časoprostorového znevýhodnění tvořící potenciálně bariérové či jinak stresující situace v městské hromadné dopravě – a to jak pro jeho uživatele, tak zaměstnance. Příspěvek poukazuje na to, že zvyšování kvality veřejné dopravy vyžaduje komplexní přístup, který respektuje potřeby obou těchto skupin, a navrhuje způsob, jakým je výzkum může zohlednit. |