Publication details
Filip Jaroš: Portmannova filosofická biologie a antropologie
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2024 |
| Type | Article in Periodical |
| Magazine / Source | Filosofický časopis |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| web | https://filcasop.flu.cas.cz/images/PDF_NA_WEB/FC_2024_03/549-555-fc3_24-recenze-VACHA.pdf |
| Keywords | Filip Jaroš |
| Description | Vzděláním matematik a teoretický biolog Filip Jaroš se ujal nesnadného úkolu představit a zároveň zhodnotit rozsáhlé a mnohotvárné dílo švýcarského biologa a svými zájmy i filosofa Adolfa Portmanna (1897–1982). Profesionálním filosofům nemusí být Portmannovo jméno známé, nejspíš by si ho zařadili někam do sousedství klasiků filosofické antropologie Schelera, Plessnera, Gehlena a Rothackera. Biologové, především z anglo-americké oblasti, se asi s Portmannovým jménem setkali jen výjimečně. Portmann je solitér, jinak ovšem intelektuál pevně zapuštěný do „kontinentální“, především německé myšlenkové tradice. Portmann, svým ustrojením vnímavý pozorovatel živých bytostí (mezinárodně uznávaný znalec mořských bezobratlých, srovnávací anatom), nemohl se minout s do očí bijícím faktem schopnosti živých bytostí prožívat, s jejich „niterností“, jak tomuto faktu říkal. Proto se také nemohl jako filosofující biolog minout s filosofickou fenomenologií, jejíž počátek u Husserla spadá časově vjedno s Portmannovým narozením. Portmannova vnímavost k „prožitkovosti“ živých bytostí ho uchránila i od módního poddání se anglosaskému stylu biologie, eventuálně analytické filosofie, které se po 2. světové válce přelily přes Evropu. Portmann je ve zkratce biolog- -fenomenolog a později i filosofický antropolog ve stylu shora uvedených postav a v částečné interakci s nimi. Portmann má následovníky, především na „kontinentě“ (v Evropě, ale velmi významně i u nás), i když se nedá mluvit o portmannismu, který by razil nové biologické paradigma, alespoň z hlediska sociologie vědy. Co do hlavního akcentu jeho biologizování – důrazu na vnitřní život organismů – ho ale mnozí budou považovat za jednu z postav první velikosti mezi biology-filosofy 20. století, včetně autora této recenze. |