Publication details
Verkehrswesen und Metropolregionen in der Tschechischen Republik
| Title in English | Transport and metropolitan regions in Czech republic |
|---|---|
| Authors | |
| Year of publication | 2008 |
| Type | Article in Periodical |
| Magazine / Source | Beiträge zur Kommunal- und Regionalentwicklung: Europäische und nationale Metropolregionen - dargestellt am Beispiel von Sachsen und Tschechien |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Keywords | transport, metropollitan regions, Czech republic |
| Description | Po změně politického režimu v Československé republice v roce 1989 došlo k celospolečenské transformaci a Česko se začalo orientovat na vyspělé západoevropské státy. Transformace po roce 1989 postihla i sektor dopravy, který se musel velmi rychle přizpůsobit novým podmínkám. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie dochází po letech dlouhodobé absence státní dopravní politiky k jeho napojování na evropský dopravní systém. Změněná situace sebou přinesla jak pozitivní (budování dálnic, vysokorychlostních železnic, rozvoj letecké dopravy atd.) tak i negativní dopady na český dopravní systém (prudký rozvoj individuální automobilové dopravy, pokles zájmu o hromadnou dopravu, praktickou likvidaci vnitrozemské vodní dopravy atd.). Po výrazném propadu výkonů veřejné dopravy v průběhu 90. let došlo v poslední době k určité stabilizaci. Železniční doprava je charakteristická rušením málo využívaných tratí a na druhé straně budováním tranzitních koridorů s vysokorychlostním provozem, většinou mezinárodního významu. Provozováním vlaků vyšší kvality (rychlíky, SuperCity, EuroCity, InterCity) a svou polohou v železniční síti mají výrazný potenciál k plnění Gateway-funkcí zejména Praha, Pardubice, Brno, Ostrava, Olomouc a Ústí nad Labem. Horší postavení v železniční síti mají Plzeň, Hradec Králové a České Budějovice a zcela marginální roli v železniční dopravě hrají Jihlava, Liberec a Karlovy Vary. Z hlediska mezinárodních kontaktů je nejvýznamněji zastoupeno spojení Prahy a Ústí nad Labem s Drážďany, Hamburgem a Berlínem; Brna s Vídní a Bratislavou a Ostravy s Varšavou a Košicemi. Z hlediska provozování autobusových spojů vyšší kvality (dálkové a mezinárodní autobusy) jsou díky mezinárodním spojům nejvýznamnější Praha, Brno a Plzeň. Ostatní krajská města jsou zhruba na stejné úrovni, což svědčí o relativně slabé diferencovanosti středisek podle autobusové dopravy. Nejvýraznější mezinárodní kontakty jsou realizovány prostřednictvím četných spojů z Brna na Slovensko a Prahy do Německa. Velmi rychlý rozvoj po roce 1989 nastal v individuální automobilové dopravě. Individuální automobilová doprava je dnes nejvyužívanějším druhem osobní dopravy v České republice. Přestože český dopravní systém nereagoval příliš pružně na rozvoj tohoto druhu dopravy zejména výstavbou nové dopravní infrastruktury či zvýšením konkurenceschopnosti veřejné dopravy, dá se říci, že mohutný rozvoj automobilové dopravy urychlil proces formování a propojování metropolitních soustav. Nejzatíženějšími tahy jsou dálnice D1, D2, D5 a D8 a rychlostní silnice R10 a R48. Nejvýraznější nárůst v průběhu posledních let zaznamenává letecká doprava. Letiště Praha-Ruzyně odbavilo v roce 2007 přes 11 milionů cestujících, čímž se řadí mezi nejvýznamnější střediska letecké dopravy ve střední Evropě. Výrazné nárůsty v počtu odbavených cestujících zaznamenávají i ostatní veřejná mezinárodní letiště s pravidelným provozem (Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary, Pardubice). Tato letiště mají do budoucna výrazný potenciál k plnění Gateway-funkcí metropolitních regionů v České republice. |