Vliv kombinační léčby blokátorů RAS a kalciových blokátorů na mikroalbuminurii a systémový tlak u pacientů s hypertenzi a diabetem 2.typu

• Title in English: Combination therapy of RAS blockers and calcium chanels chlockers on microalbuminuria and blood pressure in patients with hypertension and diabetes type 2
• Authors: KRUSOVÁ Darja
• Year of publication: 2009
• Type: Conference abstract
• MU Faculty or unit: Faculty of Medicine
• Description: Mnoha studiemi je dokázáno, že u pacientů s diabetem a přítomnou pozdni komplikací- diabetickou nefropatií jsou ve stadiu incipientní nefropatie, kdy nacházíme přítomnou mikroalbuminurii (MAU), metodou volby léky ze skupiny blokátorů renin-angiotenzinového systému. Další práce poukazují na příznivý efekt blokátorů kalciových kanálů. Hypertenze se vyskytuje u pacientů s diabetem 2x častěji než u nediabetické populace a naopak lidé s hypertenzí jsou více ohroženi vznikem diabetu. Hypertenze je také jednou z determinant ovlivňující rozvoj diabetické mikroangiopatie prostřednictvím ovlivnění hemodynamiky. Hypertenze a MAU se vyskytují často u diabetiků společně, a tak snížení systémového tlaku společně se zlepšenou kompenzací diabetu jsou hlavními dvěma mechanismy, jak ovlivnit rozvoj diabetické nefropatie. Cílem naší práce bylo zjistit míru ovlivnění systémového tlaku a MAU u skupiny pacientů s diabetem 2.typu a hypertenzí léčených samotnými ACE-inhibitory, ke kterým byl přidán do kombinace sartan (n=24) ve srovnání s pacienty, kterým byl k ACEI přidán blokátor kalciových kanálů (n=37). U obou skupin došlo po ročním sledování ke statisticky významnému poklesu středního tlaku (p<0,05) a také k redukci MAU vyjádřené jak kvantitativně/ 24 h, tak i poměrem U-alb/U-krea (p<0,05). Neshledali jsme rozdíl mezi oběma skupinami co do procentuálního zastoupení pacientů, u kterých nedošlo k redukci MAU. Mezi skupinami nebyl statisticky významný rozdíl v míře ovlivnění MAU, střední tlak jevil tendenci k většímu poklesu u kombinace s ACEI s kalciovým blokátorem, avšak jen na hranici statistické významnosti. U žádné ze skupin , zejména nikoli u potenciálně rizikové kombinace ACEI a sartan nedošlo k výraznějšímu vzestupu S-krea nebo hyperkalémii, obě skupiny byly rovněž bez zhoršení co do metabolické kompenzace. Závěrem lze shrnout, že jsme v naší práci prokázali srovnatelné příznivé ovlivnění systémového tlaku i MAU přidáním sartanů nebo blokátorů Ca kanálů ke stávající terapii ACE-inhibitory u diabetiků 2. typu.