Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix)

• Title in English: Habitat preferences of the grey partridge (Perdix perdix)
• Authors: ČERNÝ Martin; RYMEŠOVÁ Dana; ŠÁLEK Miroslav
• Year of publication: 2011
• Type: Article in Proceedings
• Conference: "Ornitologie - věda pro každého", celostátní konference ČSO, Mikulov. Sborník abstraktů z konference 7.-9. října 2011.
• MU Faculty or unit: Faculty of Science
• Field: Zoology
• Keywords: habitat, grey partridge, preferences, telemetry, radio-tracking, compositional analysis, Perdix, crop-plants, nest success
• Description: Koroptev polní zaznamenala ve druhé polovině 20. století výrazný pokles početnosti, který je zdůvodňován především intenzifikací, chemizací a mechanizací zemědělství. Úbytek určitých biotopů, využívaných pro hnízdění, shánění potravy či ukrytí před predátory, je významným faktorem ovlivňujícím početnost populace. Cílem této studie bylo zhodnotit současné biotopové preference koroptve polní v předhnízdním a hnízdním období a posoudit, zda zastoupení biotopů v domovských okrscích ovlivňuje hnízdní úspěšnost koroptví. V okolí obce Milešín (kraj Vysočina) bylo v roce 2009 a 2010 telemetricky sledováno celkem 119 koroptví. V důsledku predace byly spolehlivé předhnízdní domovské okrsky (tj. 100% minimální konvexní polygony z lokací od rozpadu hejna do začátku snůšky) získány pro 74 jedinců (35 samců, 39 samic, z toho 3 ex. vypuštěné z umělého chovu). V programu ArcView 3.2 bylo nadefinováno 16 vrstev biotopů, které byly pro účely statistického hodnocení sloučeny do 9 kategorií: zástavba, les, obilí, řepka, louka, mez, remíz, zahrada, ostatní plodiny. Kompoziční analýzou v programu R (extenze adehabitat) byly porovnávány plochy biotopů v domovských okrscích s lokacemi jedinců v biotopech. Pomocí zobecněného lineárního modelu byl následně testován vliv ploch biotopů v okrscích, získaných z lokací za předhnízdní i hnízdní období, na riziko predace hnízda. Ze 44 nalezených hnízd bylo do analýzy zařazeno 38. V modelu byl zohledněn osud hnízda (1 = přežití hnízda, 0 = predace hnízda či hnízdící samice) a doba jeho expozice. Do přeživších hnízd byly zahrnuty i dvě snůšky v louce zničené při seči krátce před líhnutím. Souhrnně pro oba roky bylo zjištěno, že biotopy nejsou využívány náhodně, ani úměrně k nabídce (lambda = 0,065, P = 0,002). Nejvíce preferovanými biotopy v předhnízdních okrscích byly remíz a mez, ačkoli tvořily pouze 6-9 % plochy okrsků. Pořadí preferencí bylo následující: remíz > mez > řepka > obilí, zahrada, louka > les > ostatní plodiny > zástavba. Prvních šest kategorií představuje biotopy, v nichž byla nalézána hnízda. Z porovnávaných biotopů měla na přežívání hnízda vliv plocha remízu (chi2 = 6,143; df = 1; p = 0,013). S rostoucím zastoupením remízu v okrsku se zvyšovala pravděpodobnost přežití hnízda. Výsledky lze využít v návrzích vhodných agroenvironmentálních opatření na podporu početnosti populací koroptve polní v zemědělské krajině. Práce vznikla v rámci projektu GAČR 206/08/1281 Složky pohlavního výběru monogamního kura koroptve polní.