Hlas z kuchyně: MUNI je značka, je tu bezpečno a peníze chodí na účet včas
Je to nejstarší menza, jakou Masarykova univerzita má, studenti i zaměstnanci školy sem chodí doplnit energii už desetiletí. Nejstarší ale rozhodně neznamená zastaralá. Stravovací provoz v budově rektorátu na Žerotínově náměstí se několikrát rekonstruoval a před pár lety tady vzniknul dokonce Veggie bar, restaurace s výhradně vegetariánským a veganským jídlem a raw stravou, velká novinka v rámci českého vysokého školství. Menze vládne šéfkuchař Tomáš Brym a vedoucí provozu Marie Ženatá. Pro oba byl nástup na MUNI životním krokem. A pro každého z jiného důvodu.
„Jednou mi zavolal známý, který má na MUNI na starost všechny menzy, jestli nevím o nějakém volném kuchaři. Nevěděl jsem, telefon položil, ale pak mi to vrtalo hlavou. Došlo mi, že přesně tuhle změnu bych potřeboval já,“ povídá Tomáš Brym, zkušený kuchař, který si v oboru prošel všemi typy štací. Vyučil se a profesně začínal v Interhotelu Voroněž, kde byl 14 let a řemeslu ho tam učili matadoři oboru. „Nepárali se tam s námi, ale byla to obří škola. Připravovali jsme jídlo pro hotel i restauraci a malé i obří společenské akce,“ vzpomíná Brym, jenž později přešel do klasické restaurace.
Jiné prostředí a zase jiných charakter práce. Zatímco ve Voroněži se fungovalo v týmech a každý na někoho navazoval, v menší restauraci je člověk sám nebo s kolegou a musí si práci rozvrhnout.
„Člověk je daleko klidnější, má jistotu. Vím, že mi výplata přijde každý měsíc na účet a nemusím mít obavy z toho, že se třeba dostanu do exekuce kvůli tomu, že za mě někdo neplatí pojištění.“
Rodina potřebuje svoje
„Po čase mi došlo, že potřebuju změnu. Bylo to v době covidu, kdy v gastronomii panovala obří nejistota a ukazovaly se různé problémy. Já už jsem měl rodinu, nechtěl jsem mít směny na 15 hodin a pracovní dobu, kterou nejde plánovat,“ vypočítává Brym, co ho přimělo k tomu, že svému známému zavolal zpátky a na jeho nabídku se přihlásil sám. Teď si po třech letech práce na MUNI chválí menší fyzickou, ale hlavně psychickou náročnost. „Člověk je daleko klidnější, má jistotu. Vím, že mi výplata přijde každý měsíc na účet a nemusím mít obavy z toho, že se třeba dostanu do exekuce kvůli tomu, že za mě někdo neplatí pojištění,“ říká.
Jeho kolegyně Marie Ženatá dnes vchází do stejných pracovních dveří, její cesta na MUNI ale vedla trochu jinudy. „Pracovala jsem jako vedoucí velkoobchodu, který na univerzitu dodával suroviny. Věděla jsem, že MUNI je pojem, působilo to na mě, že je tady spousta prostoru k rozvoji, protože mimo běžného vaření se tady dělá i spousta akcí,“ líčí Ženatá, která dostala nabídku na to přihlásit se do výběrového řízení na pozici ekonomky menzy a vyhrála ho. Po čtyřech letech se posunula, dnes působí na pozici vedoucí provozu. Spolu s šéfkuchařem má tak na starost vedení a společně určují například množství jídel, která se budou připravovat. Obnášelo to i jednu netradiční výzvu: Ženatá vytvořila vůbec první veganskou a vegetariánskou univerzitní restauraci v republice.
Výzvy pro rozvoj
„Byl to velký úkol. Ještě před pár lety menzy nic takového nedělaly. Když se řeklo vegetariánské jídlo, myslela se tím hlavně sója. Museli jsme se dovzdělat a vytvořit velké množství receptur. Zpětně to ale hodnotím jako skvělý krok, strávnici to oceňují a chodí k nám hodně i lidé odjinud,“ povídá zapáleně žena, která občas sama připravuje dezerty a přiznává, že nic jí neudělá takovou radost, jako když někdo přijde a jakékoliv jídlo pochválí. A že se to děje. Mimo jiné proto, že na univerzitě se hlídá kvalita dodávaných surovin. Což podle Tomáš Bryma rozhodně není pravidlem v každém gastronomickém provozu a někde zkrátka vyhraje tlak na cenu.
Když oba gastronomičtí specialisté dostanou otázku na to, jaké benefity využívají a užívají si na univerzitě nejvíc, každý odpoví trochu jinak. „Jej jich tady spousta, příspěvky na důchodové spoření, 30 dnů dovolené, ale pro mě je opravdu nejdůležitější větší klid a to, že mám prostor být s rodinou. Zvedla se mi tady kvalita života,“ vyznává se Brym. O dovolené a možnosti jejího plánování mluví i Marie Ženatá, za důležitější ale považuje ještě něco jiného. „Cítím tady velkou podporu od vedení, máme prostor rozvíjet se a ukázat, co v nás je. I kolektiv je skvělý, vycházíme si navzájem vstříc a fluktuace tady už tři roky není téma.“
