Botanici prozkoumali flóru Brna, ve městě roste 1 492 planých druhů rostlin

Přestože rozvoj měst vede k zániku přirozených stanovišť a mizení nemalého počtu původních druhů rostlin, podrobný floristický výzkum v Brně ukázal, že v městském prostředí stále přežívá velký počet rostlinných druhů. Pro druhovou pestrost městské flóry je totiž důležitá především různorodost městského prostředí, včetně zachovalých zbytků polopřirozených lesních a travnatých biotopů na periferii. Zjištěný počet 1 492 druhů však ohromil i vědce. Je to téměř třetina všech planě rostoucích druhů v České republice. Nic na tom nemění ani skutečnost, že některé druhy se na území Brna vyskytují jen v malých populacích.

„Kromě původních rostlin, kterým vyhovují některé městské biotopy, se ve městech nachází řada druhů zavlečených z jiných oblastí. Ty do městského prostředí přinesli lidé – ať už úmyslně jako okrasné rostliny, které posléze zplaněly a začaly se šířit, nebo neúmyslně jako plevele a různé rostlinné příměsi zavlečené nejčastěji s půdou a osivem,” popisuje Zdeňka Lososová, vedoucí projektu a botanička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Každá z rostlin, které se ve městě vyskytují, má podle botaniků svůj příběh. Některé jsou svědky zániku původní krajiny, jiné využily a obsadily nová stanoviště, jakými jsou štěrkoviště, chodníky nebo paty a spáry zdí. Jasně žlutými květy v létě upoutá například rozchodník suchomilný (Sedum rupestre), který se šíří v tramvajových a železničních štěrkových kolejištích. Sukulentní růst rozchodníku umožňuje vyrovnat se s horkem a suchem, které na těchto místech panuje.

Během podrobného průzkumu našli botanici v Brně také 255 druhů ohrožených rostlin. Většina se vyskytuje ve zvláště chráněných územích, např. na Stránské skále, Hádecké planince nebo Kamenném vrchu. Ikonickou ohroženou rostlinou města Brna je koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), jehož květy v rezervaci na Kamenném vrchu obdivovalo i letos v březnu množství návštěvníků. Méně početné populace koniklece lze vidět i na dalších chráněných lokalitách ve městě.

Zajímavé jsou ty ohrožené rostliny, které se přizpůsobily životu v zastavěné části města. Takovým druhem je např. jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium), kapradina, která přirozeně roste na suťovištích v stinných lesnatých údolích. Běžně ji lze vidět v Moravském krasu při procházce v okolí Punkevních jeskyní. Ve městě našel jelení jazyk stanoviště ve starých opuštěných studnách, kde má dostatek vzdušné vlhkosti. Jiným zajímavým a nepříliš známým ohroženým druhem je průtržník chlupatý (Herniaria hirsuta), který roste ve spárách dlažby.

Brno, kdysi přezdívané moravský Manchester, bylo v minulých dvou staletích významným centrem textilního průmyslu. „Některé nepůvodní rostliny jsou svědky této průmyslové historie města, neboť byly s bavlnou a vlnou dováženou z jižní Ameriky či Austrálie zavlečeny na dvory přádelen. Některé z nich ve městě zplaněly, většina rychle vymizela, ale jiné se i po desetiletích ve městě vyskytují,“ vysvětluje Lososová. Takovou rostlinou je např. pelyněk Tournefortův (Artemisia tournefortiana), místy dorůstající až dvoumetrové výšky. V létě se pak na rozpálených brněnských chodnících objevují další nepůvodní druhy, které k nám byly zavlečeny z jižní Evropy a snáší horké letní teploty lépe než naše původní druhy.

Studie probíhala v letech 2011–2021 a podílel se na ní tým 37 profesionálních i amatérských botaniků včetně studentů. Systematicky mapovali planě se vyskytující rostliny v Brně a vytvořili unikátní mapu se sítí mapovacích polí o rozměrech 1,3 x 1,5 km.