26. 9. 2023

Český dalekohled QUVIK poletí do vesmíru. Astrofyzici z Masarykovy univerzity budou řídit vědeckou část projektu

Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, jehož vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity, dostal zelenou. Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury (ESA) vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Jedním z nich je QUVIK, projekt vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra, který bude zaměřen na zdroje gravitačních vln, které vznikají při srážkách černých děr a neutronových hvězd. Projekt povede Výzkumný a zkušební letecký ústav.

První český vesmírný dalekohled QUVIK poletí do vesmíru.  Jeho vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity.

Vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU), která s původní myšlenkou na postavení družice s UV dalekohledem s možností rychlého natočení na cíl přišla v roce 2021, je z úspěchu nadšený: „Máme z toho neskutečnou radost. Pro celý tým to znamená i ohromnou výzvu. Čeká nás spousta práce, ale bude to pro nás obrovský skok vpřed. To, co nás čeká, přinese velké množství zkušeností a otevře nové možnosti.“

Jak dále prof. Werner vysvětlil, cílem mise je pozorování zdrojů gravitačních vln, které byly objeveny teprve před sedmi lety a za jejich objev byla udělena Nobelova cena. Gravitační vlny vznikají při srážkách černých děr a neutronových hvězd, které patří k nejextrémnějším událostem ve vesmíru, a pozorování těchto událostí patří mezi hlavní vědecké priority tohoto desetiletí. „Dalekohled bude ale sloužit celé české a světové astronomické komunitě a můžeme od ní čekat průlomové objevy, které zviditelní českou vědu a vesmírný průmysl,“ zdůraznil Werner.

Astrofyzici z Přírodovědecké fakulty MU jsou v týmu, který QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor) připravuje, zodpovědní za vědeckou část. Masarykova univerzita bude také provozovat vědecké operační středisko družice. Celý projekt zastřešuje a vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU). Dále na projektu spolupracuje výzkumné centrum TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. a společnost PEKASAT.

„Výzkum vesmíru považujeme za perspektivní oblast a tento projekt dokládá, že zde máme jako univerzita, co nabídnout. Těší mě i to, že výstupem tohoto projektu nebudou jen abstraktní statistické záznamy v publikačních a citačních databázích, ale že za přispění našich vědkyň a vědců vznikne unikátní přístroj, který bude účelně sloužit mezinárodní vědecké komunitě,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.

„Úspěch projektu QUVIK je velkým oceněním práce našich astrofyziků i celé fakulty, která se výzkumu vesmíru věnuje dlouhodobě a systematicky. Podpora Ministerstva dopravy ČR a ESA bude mít významný dopad na kvalitu vědecké práce a jejích výstupů, zároveň také vytváří další příležitosti k mezinárodní spolupráci našich vědců i celkovému zvýšení povědomí o špičkovém výzkumu v Brně,“ dodal děkan Přírodovědecké fakulty Tomáš Kašparovský.

Projekt je financován z českých prostředků, bude splňovat vysoké mezinárodní standardy Evropské vesmírné agentury (ESA) a má podpořit zapojení českých vědců a průmyslu do vesmírných projektů. O výběru projektů QUVIK a AMBIC, jež oba vede VZLÚ, rozhodl na Ministerstvu dopravy (MD) výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou ESA poskytne vesmírným aktivitám z ČR. Vybrané mise mají odstartovat do vesmíru v roce 2028 a rozpočet každé z nich bude přibližně 30 milionů EUR.

Ondřej Rohlík, manažer Rámcového projektu, v němž Česká republika ambiciózní mise realizuje, v tiskové zprávě MD vyzdvihl připravenost, unikátnost a potenciál vybraných projektů: „Evropská kosmická agentura u vybraných projektů kladně hodnotila zejména pečlivé rozpracování uživatelských, technických a vědeckých požadavků, prvotní návrh mise, management a ošetření rizik. Výbor také hodnotil soulad navržených projektů s cíli Národního kosmického plánu, zejména dopad na rozvoj českého kosmického ekosystému a zviditelnění České republiky ve světě. Dalšími ceněnými aspekty je komerční využitelnost technologií, které pro tyto mise budou potřebné, a vybudování pozemní infrastruktury pro další kosmické mise a intenzivnější využívání příležitostí, které kosmické aktivity přinášejí.“

Stáhnout článek .pdf 125 kB
Stáhnout fotky .zip 24 402 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info