doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.
zástupce vedoucího ústavu – Ústav pedagogických věd
| telefon: | 549 49 3520 |
|---|---|
| e‑mail: |
|
Odborníci varují před stárnutím a klesající pracovní schopností učitelů
Na řadu problémů českého středního školství upozorňují ve svém výzkumu odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Největší počet učitelů tuzemských středních škol se nachází ve věkovém rozmezí 51 až 60 let. U starších učitelů je mnohem těžší udržet jejich pracovní schopnost a je také nutné předcházet syndromu vyhoření, který u této věkové kategorie pedagogů hrozí častěji. S nástroji, které by měly učitelům pomoct, nyní přichází odborníci z MU ve spolupráci s neziskovou organizací Age Management.
Oba subjekty spolu v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR provedly výzkum takzvané pracovní schopnosti u středoškolských učitelů a okolností, které její úroveň ovlivňují. Výsledkem je zjištění, že syndromem vyhoření je ohroženo, nebo jím už trpí téměř 25 procent z 533 zúčastněných učitelů Jihomoravského kraje.
„Alarmující je už jen toto zjištění. Jako konkrétní překážky, které omezují výkon profese, učitelé uváděli nejen vysokou psychickou náročnost povolání spojenou s dlouhodobým stresem, ale také velké zatížení administrativou a dalšími výukovými i nevýukovými povinnostmi, což se nepříznivě promítá v množství a kvalitě odpočinku,“ přiblížil výsledky výzkumu jeho hlavní řešitel Petr Hlaďo.
Právě měření pracovní schopnosti je klíčem k plánu, jak problém řešit. Odborníci pracovní schopnost definují jako rovnováhu mezi všemi nároky dané práce a možnostmi jednotlivce je uskutečnit v podmínkách daného pracoviště. „Mladý učitel je plný energie, u něj je pracovní schopnost vysoká. Časem ale roste míra opotřebení a pocit profesního vyhoření v kombinaci se zdravotními problémy, což vede k snižování pracovní schopnosti, dřívějšímu odchodu z práce, nebo podle některých studií dokonce k předčasnému úmrtí,“ sdělil Hlaďo.
Měření pracovní schopnosti se na území Jihomoravského kraje prováděla podle finského vzoru, kde koncept vznikl, a tamější experti vyvinuli i nástroje, které mají zaměstnancům pomoct jejich schopnost zvýšit. „Naše pracovní skupina složená z odborníků z oblasti vzdělávání, psychologie či pracovního lékařství teď na základě zjištěných poznatků inovuje finský vzdělávací program. Ten by měl ohroženým učitelům ukázat cestu, jak na sobě mohou dále pracovat,“ uvedla Ilona Štorová, předsedkyně spolku Age Management. V příštím roce chce skupina upravený vzdělávací program nabídnout českým učitelům a u prvních absolventů ověřit jeho dopady.
V Brně byla jednou ze sledovaných škol Střední zdravotnická školy Brno v Jaselské ulici, kam v srpnu loňského roku nastoupila nová ředitelka Zuzana Číková. „Nastoupila jsem s vědomím, že ve škole jsou velmi narušeny mezilidské vztahy, což potvrdila nejen atmosféra ve škole, ale i šetření školní inspekce. Ozdravení vztahů jako zlepšení celkového klimatu bylo jednou z mých priorit, proto jsem přivítala možnost se výzkumu zúčastnit,“ sdělila Číková.