Odborníci z Masarykovy univerzity zjišťovali v českých rodinách data o kybernenávisti

Dospívající se podle výsledků výzkumu nejčastěji s kybernenávistí setkali jako přihlížející – svědci. „Naše zjištění ukazují, že až 59 procent českých dospívajících ve věku 11-16 let se setkalo s kybernenávistnými obsahy. Nejčastěji tomu bylo ve skupině 15–16letých dospívajících Pro většinu z nich to bylo neúmyslné vystavení, které pro ně mělo negativní emocionální dopad,“ uvedla autorka výzkumné zprávy Marie Bedrošová.

Výsledky dále ukazují, že méně dopívajících se samo stalo obětí kybernenávisti (16 procent) a nejméně častá byla zkušenost, kdy se do kybernenávisti dospívající sami zapojili v roli agresorů (7 procent). „Necelých 16 procent dospívajících uvedlo, že se stalo obětí kybernenávistného útoku. Nejčastěji se jednalo o útoky na jejich sexuální orientaci. Méně časté byly útoky kvůli jejich rase, etnicitě, národnosti nebo náboženství,“ prezentuje zjištění Bedrošová a upozorňuje, že z výzkumu vyplývá také fakt, že většina rodičů a pečovatelů těchto dětí nevěděla, že se něco takového stalo. Nemohli poté svým dětem nabídnout potřebnou podporu. Odborníci z MU proto doporučují, aby rodiče se svými dětmi komunikovali také o negativních zkušenostech na internetu a budovali komunikační atmosféru, v rámci které se jim dítě nebojí s takovýmito zážitky svěřit.

Doporučení mají také pro to, jak dospívajícím pomoci se zkušeností se s kybernenávistí vyrovnat. „V prevenci a vzdělávání mladých lidí je třeba zaměřit se nejen na to, jak se s tím vyrovnat jako oběť nebo přihlížející, ale také poradit, jak na taková jednání reagovat – třeba tak, že dospívající budou vědět možnosti nahlášení nenávistného obsahu nebo útoku,“ dodala Marie Bedrošová.

Celá zpráva výzkumu „Kybernenávist v českých rodinách“ byla publikována v rámci projektu Modeling the future: Understanding the impact of technology on adolescent’s well-being (FUTURE).