Klasická filologie

Studijní program klasická filologie připravuje studenty na samostatnou tvůrčí vědeckou práci z oblasti starořecké a klasické latinské filologie. Prohlubuje teoretické a metodologické znalosti a schopnosti vědecky pracovat, učí samostatné odborné práci. Klasická filologie jakožto samostatná disciplína, zkoumá, interpretuje, kriticky analyzuje a zasazuje do širšího literárně historického kontextu antické písemné prameny klasické řečtiny a latiny. Zároveň slouží také jako pomocná disciplína pro řadu vědních oborů, které se zabývají antickým starověkem (tj. filozofie, teologie, archeologie, dějiny umění, právo, dějiny vědy, sociologie a religionistika). Absolventi získávají přehled o celé rozsáhlé disciplíně a specializují se podle zvoleného jazyka (stará řečtina, klasická latina) na lingvistické nebo literární bádání podle konkrétního tématu své disertační práce.

„Cesta k pramenům naší civilizace.“

Praxe

Povinnou součástí studia je zahraniční stáž, během které absolvent získá nové znalosti a dovednosti, zahraniční zkušenosti a kontakty. Ve výjimečných a odůvodněných případech může školitel rozhodnout o náhradním řešení této povinnosti.

Absolvent doktorského studia klasické filologie disponuje rozsáhlými znalostmi z oblasti antického starověku a je specializován na klasický řecký nebo latinský jazyk a literaturu v souladu s tématem své práce. Je schopen vyspělé samostatné interpretace originálních textů. Má hlubokou znalost předmětu své specializace a je vybaven/a teoretickými vědeckými a metodologickými dovednostmi, které uplatňuje při samostatné a tvůrčí vědecké práci. Ovládá aktivně dva živé světové jazyky. Získaná teoretická i metodologická výbava mu poskytuje předpoklady pro interdisciplinární bádání i mezinárodní spolupráci. Uplatnění nalezne zejména v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd, na univerzitách, v knihovnách a muzeích, v nakladatelstvích, ale i v dalších kulturních a mediálních oblastech, nebo jako překladatel. Mimo akademickou sféru mohou absolventi také vyučovat zvl. latinský jazyk na středních a vysokých školách, pokud mají také náležité pedagogické vzdělání.

Dvoukolové přijímací řízení

Přijímací řízení do doktorských studijních programů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole.

Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. května

Podklady pro přijímací řízení (1. kolo):

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti;
• projekt disertační práce včetně bibiografie (téma disertační práce si uchazeč o studium vybírá po dohodě se svým budoucím školitelem).

Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 5. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

Přijímací zkouška ve 2. kole má formu ústní rozpravy nad projektem dizertační práce. Hodnotí se také odborná a jazyková připravenost a motivace ke studiu.

Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Kritéria hodnocení

1. kolo: hranice úspěšnosti 35 bodů (max. počet bodů 60). Pokud uchazeč získá 40 – 60 bodů, navrhuje komise postup uchazeče do 2. kola k ústnímu pohovoru. Pokud uchazeč získá méně než 40 bodů, komise navrhuje nepřijetí uchazeče.

2. kolo: hranice úspěšnosti: 70 bodů (max. počet bodů 100). Pokud uchazeč získá 70 – 100 bodů, navrhuje komise přijetí uchazeče ke studiu. Pokud uchazeč získá méně než 70 bodů, komise navrhuje nepřijetí.