Výtrusovci (Apicomplexa) představují nejúspěšnější skupinu jednobuněčných eukaryotických parazitů, kteří parazitují široké spektrum obratlovců i bezobratlých. Mnozí z nich jsou původci významných onemocnění, jako jsou malárie, toxoplasmóza nebo kryptosporidióza. Možnosti kontrolovat tyto nemoci jsou omezené z mnoha důvodů včetně absence účinných vakcín nebo léků. Zástupci jsou charakterizováni přítomností typického apikálního komplexu organel a složitého buněčného kortexu, který je tvořen vnitřním membránovým komplexem ležícím pod plazmalemou. Vnitřní membránový komplex je spojen s početnými cytoskeletálními elementy (aktinomyozinový motor, mikrotubuly a síť intermediálních vláknitých proteinů). Cytoskeletální elementy představují u řady zástupců kmene významnou oblast studia pro svůj význam při pohybu, dělení buňky, invazi a vytváření polarity parazita. Svědčí o tom i studie prokazující, že některá stádia parazita, postrádající subpelikulární mikrotubuly jsou nepolární, imobilní a neinvazivní. Subpelikulární mikrotubuly, vybíhajíci z apikálního polárního prstence a procházející po délce buňky na rozhraní pelikuly a cytosolu, jsou u této skupiny protist velice stabilní. Aktinové mikrofilamenty jsou však na rozdíl od mikrotubulů mimořádně nestálé. Aktinomyozinový motor je lokalizován mezi plasmatickou membránou a vnitřním membránovým komplexem parazita. Pro výtrusovce typický klouzavý pohyb invazívnich stadií je dán pohybem myozinu podél aktinových mikrofilamentů za současného transportu adhezinů k posteriornímu konci parazita. Cílem projektu je studium cytoskeletu a pohybu výtrusovců na příkladu 3 taxonů lišících se především z fylogenetického hlediska - gregariny, kryptosporídie a malarická plazmódia. Srovnání strategie pohybu invazívního stadia parazita a procesu invaze do hostitelské tkáně u takto odlišných vytrusovců umožní lépe nahlédnout do evoluční historie kmene Apicomplexa a díky tomu napomůže při dalším vývoji léků proti onemocněním způsobených výtrusovci.

Publikace