Rozčlenění rostlinného organismu nejen do morfologických, ale také do funkčních modulů bylo v minulosti popsáno hlavně v souvislosti s uhlíkovým metabolismem a obrannými reakcemi rostlin. Velký význam ve funkčním propojení rostlinných částí mají vodivá pletiva, která zajišťují jak přesuny látek tak i signálních molekul po rostlině. Způsob uspořádání vodivých drah (architektura xylému a floému) může významně ovlivnit schopnost rostlin reagovat na podmínky vnějšího prostředí, které jsou velmi proměnlivé a heterogenní. Navrhovaný projekt je zaměřen na málo zkoumanou oblast vztahu mezi modulárním uspořádáním rostliny do sektorů (t.j. jistých částí kořenů a nadzemních orgánů přímo propojených vodivými pletivy) a její minerální výživou. Vliv heterogenní dostupnosti živin na dva druhy stromů (Picea abies, Thuja occidentalis) lišící se typem architektury vodivých pletiv bude hodnocen pomocí sledování příjmu, distribuce, efektivity využití dusíku, a také rychlosti růstu rostlin. Závislosti zjištěné u mladých stromků budou ověřovány u dospělých stromů obou druhů v terénu a v závěrečné syntéze výsledků budou vytvořeny jednoduché modely popisující využití N u obou druhů za různých podmínek dostupnosti dusíku. Výsledky projektu budou mít význam nejen z hlediska rostlinné fyziologie a ekologie, ale budou také využitelné v pěstebních technikách a v ochraně dřevin.

Publikace