Návrh projektu navazuje na výsledky předcházejících projektů specifického výzkumu pro rok 2014 a 2015. Hlavním cílem současného projektu je studium hemato-likvorové bariéry v plexus choroideus laterální a třetí mozkové komory po farmakalogicky navozené periferní neuropatií podáním chemoterapeutika paclitaxelu ze třídy taxanů.
Aplikace taxanů způsobuje poruchy v homeostáze kalcia a poškození mitochondrií v axonech periferních nervů. Na experimentálních modelech laboratorního potkana bylo zjištěno, že po intravenózním podání paclitaxelu dochází k farmakologicky indukované periferní neuropatii, která se projevuje spuštěním zánětové reakce ve spinálních gangliích, míše a dalších strukturách centrální nervové soustavy. K podobným změnám dochází při chronickém poškození nervu, který rovněž indukuje aktivaci satelitních gliových buněk, invazi aktivovaných makrofágů, proliferaci mikroglie a expresi prozánětlivých cytokinů a jejich receptorů. Šíření zánětové reakce do jednotlivých etáží centrální nervové soustavy může probíhat krevní a/nebo likvorovou cestou. Naše dřívější experimenty prokázaly průnik značeného dextranu z krve a likvoru do spinálního ganglia, což prokazuje prostupnost hemato-nervové a likvor-nervové bariéry pro molekuly velikosti cytokinů. Zjistili jsme rovněž, že poškození periferního nervu vyvolává buněčné změny a zvýšení propustnosti hemato-likvorové bariéry.
Předpokládáme, že taxany mohou působit toxicky přímo na buňky plexus choroideus nebo nepřímo uvolněním signálních molekul z chemoterapeuticky poškozených nervů do krevního oběhu. Tyto signální molekuly mohou následně vyvolat zánětové reakce v plexus choroideus a změnit tak hemato-likvorovou bariéru. Předpokládané přímé nebo nepřímé změny v plexus choroideus vyvolané podáním paclitaxelu mohou vést ke zvýšené chemotaxi imunitních buněk.
Experimenty budou provedeny na 35 potkanech linie Wistar. Intravenózní aplikací bude ve dvou dávkách dosaženo kumulativní dávky 36 mg/kg paclitaxelu. Po 10 dnech od první dávky bude mozek odebrán společně s mozkovým kmenem. Na koronálních kryostatových řezech mozkem budou v plexus choroideus imunohistochemicky detekovány receptory TLR3, 9, aktivované (ED1) a rezidentní (ED2) makrofágy a dendritické buňky (OX42). Buněčné spoje budou vizualizovány protilátkou proti occludinu-1. Získané preparáty budou vyhodnoceny na konfokálním a fluorescenčním mikroskopu.

Publikace