Informace o projektu
Zraková pozornost a paměťové funkce u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí

Alzheimerova nemoc (AN) je nejčastější příčina demence ve stárnoucí populaci, její incidence vzrůstá s věkem a ve věku nad 85 let trpí téměř polovina populace AN. Onemocnění je charakterizováno poruchou krátkodobé episodické paměti, ale již v časném stádiu onemocnění, tj. mírné kognitivní poruchy (MPK-AN) dochází rovněž k poruše zrakové pozornosti a zrakově-prostorových funkcí. Parkinsonova nemoc (PN) je druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění mozku po AN. Prevalence PN je obecně odhadovaná na 0.3 % v celé populaci a na 1% v populaci nad 60 let. K výraznému nárůstu incidence dochází po 60. roce života. Mimo charakteristické progresivní pohybové postižení je PN často doprovázena psychickými změnami. Kognitivní poruchy postihují 80% nemocných a již v časných fázích PN má 20-25% pacientů objektivní kognitivní deficit, který splňuje kritéria pro mírnou kognitivní poruchu při PN (MKP-PN). Přítomnost MKP-PN je rizikovým faktorem pro vznik demence u PN. Mezi nejčastější kognitivní deficity v časném stadiu PN patří dysexekutivní syndrom a poruchy zpracování zrakových informací. Přes značný výzkum v této oblasti nejsou neurobiologické mechanismy vedoucí ke vzniku kognitivní poruchy u pacientů s PN stále dostatečně známy. Demence při AN i PN má negativní dopad na soběstačnost pacienta, sociální a pracovní zařazení, kvalitu života pacienta i pečovatele a je spojena s významným zvýšením morbidity/mortality. Včasná identifikace pacientů s rizikem vzniku MKP a demence při AN a PN je proto důležitou prioritou.
V projektu budeme zkoumat behaviorální a neurální koreláty zpracování zrakových informací a jejich poruch u pacientů s PN s a bez přítomnosti kognitivního deficitu a u pacientů s MKP-AN. U pacientů s MKP-AN budeme navíc sledovat neurální koreláty paměťových poruch hodnocených testem asociačního učení. Multimodální zobrazování mozku pomocí magnetické rezonance (MRI) v kombinaci s neinvazivní mozkovou stimulací (NIMS), jakou je repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) a transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS), slouží jako další nástroj pro odhalení patofyziologických mechanismů kognitivních a behaviorálních symptomů. Navíc pomocí NIMS můžeme navodit změny plasticity a funkce mozku. A tyto změny mohou dále vést k potenciálně léčebným účinkům na kognitivní funkce.