Dlouhodobé zaměření brněnského Ústavu hudební vědy na hudební lexikografii jako jeden z jeho klíčových úkolů od samotného počátku se odrazil také v latentním zájmu o takzvané regionální hudební dějiny především v moravském kontextu, s vědomím historických nadregionálních souvislostí. K charakteristikám ústavu též náleží tradiční úzké sepětí s paměťovými institucemi, především s dnešním Oddělením dějin hudby Moravského zemského muzea. Nešlo a nejde jen o propojení personální, ale spíše o důležitou teoretickou reflexi muzejní práce a obecně zájmu o prameny: od jejich víceúrovňové evidence (zde hraje důležitou roli hudebnětopografický přístup) až k vědeckému zpracování a zprostředkování informací v nich obsažených jak popularizační činností (včetně důležité složky dramaturgické), zpřístupněním (edice), tak teoretickou reflexí v mezinárodním kontextu.
Projekt Hudba a její paměť těží z těchto dlouhodobých tendencí a tedy i rozsáhlých kolektivních zkušeností. Zkušenosti s heuristikou, evidenční a ediční činností náležejí ke klíčovým dovednostem absolventů studia muzikologie. Mnohostranným zapojením studentů, zejména těch doktorských, je prostřednictvím tohoto projektu akcentován kolektivní rozměr vědeckého výzkumu (zajišťující dnes oslabenou oborovou diskusi a reflexi) a také výše uvedená kontinuita, předávání zkušeností mladší generaci. Konečně v souvislosti s nejmladší generací oboru je nezbytné jeho příslušníky vybavit rozsáhlými znalostmi a dovednostmi, tak aby jejich obvykle vyšší IT gramotnost a zkušenost se strojovým zpracováním dat našla vhodné uplatnění i v péči o prameny.

Publikace