Předkládaný projekt vychází z tradice slavistického bádání na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Badatelská činnost akademických pracovníků ústavu se logicky soustřeďuje na zkoumání jazyka, literatury, kultury i historie jednotlivých slovanských národů. Od vzniku ústavu byla vždy silná a patrná také tendence zabývat se touto problematikou z hlediska komparativního, a to jak pokud jde o mezislovanské kulturní, literární a historické kontakty, tak pokud jde o vztahy s neslovanskými kulturami. Zvláštní kapitolu bádání pak představuje zaměření na kulturní vztahy v přelomových obdobích zejména (ale nejen) dvacátého století, ať již se jedná o Velkou válku, rozpad habsburské, ruské a turecké říše, vznik nových států a mapě Evropy a bolševizace toho, co z carské ruské říše zbylo, druhá světová válka, sovětizace středoevropských a balkánských slovanských zemí, devadesátá léta, rozpad Sovětského svazu a Jugoslávie, postsocialistické období… To vše samozřejmě mělo svůj dramatický odraz v literatuře a kultuře a ve vztazích mezi jednotlivými slovanskými zeměmi. Z vědomí historie i současnosti českého, resp. československého státu ve dvacátém, a neméně i v našem století a jeho tradičních vztahů jak k slovanskému jihu, tak k slovanskému východu pak přirozeně vyplývá šance na hlubší poznání historických a současných procesů ve slovanském areálu, vnitřně zvrásněném, rozporuplném a hluboce diferencovaném. Přihlížení k jazyku a jeho politickým konotacím, zření k literatuře a kultuře umožňuje badatelům ústavu vyhnout se krajnostem, které jsou patrné v mnoha vědních oborech jak na jihu, tak na východě, a zaujímat jemnější, citlivější a vysvětlující přístup k dezintegračním, izolacionistickým i nacionalistickým tendencím, patrným jak v zemích vzniklých z rozpadu Sovětského svazu, tak z rozpadu Jugoslávie (české prostředí z tohoto přístupu nevyjímaje). Tato tematika také činí nezanedbatelnou složku přednášek studijních programů ústavu, takto jsou školiteli vychováváni i doktorandi na ústavu. Projekt je proto zaměřen k tomu, aby pomohl doktorandům získat více zkušeností v naznačeném směru a aby také posílil nezbytný nadhled a nestrannost publikační činnosti akademických pracovníků na tomto poli. K tomuto cíli pak mohou přispět i workshop se Státní universitou v Tomsku, mezioborová konference v Bělehradě a nikoli v poslední řadě i konference na vlastním pracovišti.

Publikace