Projekt zkoumá prostředky filosofické legitimizace vědy ve Francii na počátku osvícenství. Na začátku 18. století nebyl ještě vědecký výzkum považován za součást kultury, a proto vědci a filosofové usilovali o obhajobu vědeckého výzkumua a propagaci vědy jako nejhodnotnější formy vědění. K tomu sloužilo několik odlišných strategií. Náš výzkum se zaměřuje na legitimizující funkci vybraných filosofických kategorií. Soustředíme se, za prvé, na filosofickou interpretaci dějin, podle níž je pokrok vědeckého poznání klíčovým faktorem historického vývoje. Za druhé, vysvětlujeme jako rekonceptualizace kognitivních váší a epistemických ctností přispěla k vytvoření nového nositele kognitivních standardů: vědce. Zdroji našeho zkoumání budou především texty Bernarda de Fontenelle a jeho současníků, které byly publikovány jako součást pravidelných zpráv o činnosti Královské akademie věd v Paříži v letech 1699-1740.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace