Rašeliniště jsou přirozeně ostrovními biotopy, které v současnosti degradují. Abychom je mohli účinně chránit a obnovovat, potřebujeme vědět, které ostrovně-biogeografické procesy jsou důležité pro jejich klíčová biotická společenstva. Našim cílem je testovat pozici společenstev osmi různých skupin rašeliništních organismů na gradientu ostrovnosti pomocí původních dat, sbíraných na stejných místech, a kvantifikovat závislost společenstev posledních zbytků rašelinišť v krajině na jejich konektivitě a izolaci. Studované skupiny jsme vybrali na základě jejich biologických vlastností. Reprezentují různé strategie šíření a perzistence, různou délku života a různý stupeň specializace. Zbytky čtyř z nich se ukládají v rašelině a lze je určit, proto můžeme do testování zahrnout i vliv historie lokalit, zjišťovaný datováním a analýzou subfosilních společenstev. Budeme pracovat s přechodovými rašeliništi a nevápnitými slatiništi na regionální škále, ale pro rostliny přesáhneme do kontinentální škály. Kromě teoretických výstupů očekáváme aplikace výsledků do ochrany přírody a ekologické obnovy.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.