Informace o projektu
Beyond Cultural Genocide: Mren and the Armenina Heritage in Eastern Turkey (BCG)

Kód projektu
MUNI/C/0123/2024
Období řešení
3/2024 - 2/2025
Investor / Programový rámec / typ projektu
Masarykova univerzita
Fakulta / Pracoviště MU
Filozofická fakulta

Tématem předkládaného projektu je bazilika v Mrenu, která se nachází na území východního Turecka, na dohled od hranic s Arménií. Bazilika byla založena již na začátku 7. století, kdy byla lokalita pod správou arménské šlechty, ovšem zároveň tvořila hraniční území sevřené mezi Byzantskou říši a Perskou říši, později nahrazenou Arabským chalífátem. Tato složitá politická situace se obtiskla i do výjimečně kvalitních nástěnných maleb i reliéfů, dodnes fragmentárně dochovaných. Monument, výjimečný i harmonickým architektonickým provedením s dosud stojící kupolí, tak nelze vnímat jako pouze arménské kulturní dědictví – jeho umělecký charakter i geopoliticky složitá lokace ho jednoznačně řadí mezi dědictví světové.
O to více zarážející je dnešní žalostný stav monumentu, kterému zcela chybí jižní loď a kvůli puklině v lodi severní hrozní pád dómu nebo rovnou celé stavby. Současná podoba není bohužel způsobena působením času, ale úmyslným použitím vojenské techniky tureckou armádou. Po roce 1915 se monumenty jako Mren staly nevítanou připomínkou tragických událostí, které Turecko, jako jeden z mála státu, stále ještě neuznává jako genocidu arménského obyvatelstva. I proto byly tyto monumenty tureckou armádou často ničeny. Dnes není situace o mnoho lepší: původní arménské památky jsou často zarážejícím způsobem zanedbávány a pro jejich záchranu se nic nedělá. Mren, nacházející se v oficiálně nepřístupné oblasti, kam často není udělen přístup ani badatelům, lze uvést jako jeden z nejvíce alarmujících příkladů naprosté lhostejnosti tureckých úřadů.
Přesto lze zmínky o Mrenu v malé míře objevit i v turecké akademické literatuře. V rámci historiografické analýzy sekundární literatury, která bude tvořit první stěžejní část plánovaného výzkumu, se řešitelka pokusí zaměřit i na turecký a s ním kontrastující arménský pohled na monument a posoudit, nakolik jsou pro výzkum relevantní.
Arménské architektuře se teprve v nedávných letech začala věnovat větší akademická pozornost. Mren, i kvůli zmiňované nepřístupnosti, však navzdory své výjimečnosti a důležitosti pro celé globální dějiny vizuální kultury ještě nebyl badateli dostatečně prozkoumán a mnohé otázky tak ještě čekají na vyřešení. Cílem diplomové práce tak bude zejména prohloubení dosavadních poznatků, týkajících se jak topografického zasazení monumentu, tak jeho ikonografie, ikonologie a zejména funkce.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info