Informace o projektu
Přehodnocení právních závěrů o smluvní pokutě v pracovněprávních vztazích (Smluvní pokuta v pracovněprávních vztazích)

Individuální pracovní právo regulované zákoníkem práce je součástí práva soukromého. Pro právo soukromé je typická zásada, že subjekty mohou „činit vše, co není zakázáno“. Soukromé právo tak poskytuje stranám velkou míru smluvní volnosti. To především vychází z občanského zákoníku, který ve svém § 1 odst. 2 tuto zásadu zakotvuje.

Zákoník práce pak ve svém § 4 explicitně vyslovuje subsidiaritu použití občanského zákoníku mj. s korektivem zásad pracovněprávních vztahů. V důsledku této subsidiarity a nastíněné zásady soukromého práva tak můžeme pojmenovat tezi, že by stranám základních pracovněprávních vztahů řídících se zákoníkem práce, měla být dána možnost aplikace smluvní volnosti do těchto pracovněprávních vztahů s korektivem zásad pracovního práva.

V praxi ovšem bohužel tato smluvní volnost častokrát umožněna není, neboť spousta ustanoveních zákoníku práce je považováno za kogentní, nikoliv dispozitivní, a to často toliko s pouhým odkazem na zásadu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance. Závěry se opírají především o judikaturu vyšších soudů – Nejvyššího a Ústavního soudu. Tato judikatura ovšem častokrát vznikla ještě za účinnosti předchozího občanského zákoníku, který disponoval výrazně menší mírou smluvní volnosti (navíc jde často o ustálené závěry rozhodovací praxe, které se dovodily již za účinnosti předchozího zákoníku práce), aniž by skutečně byly jednotlivé závěry důsledně podrobeny kritickému přezkumu, zda za nové právní úpravy mají v právu ještě své místo.

Jedním z institutů, kde dochází k poměrně silnému omezení smluvní volnosti v návaznosti na dávno přijaté právní závěry vysokých soudů, které tradičně v zásadě nekriticky přejímá pracovněprávní doktrína, jsou i normy upravující smluvní pokutu v pracovněprávních vztazích.

V rámci projektu se tak chci detailněji zaměřit na smluvní pokutu v pracovněprávních vztazích a míru smluvní volnosti, kterou tento institut disponuje, popř. by disponovat měl. Detailněji tak prozkoumám vymezení, význam, smysl a účel institutu smluvní pokuty, a porovnám jej se současným stavem. Projekt naváže na již zahájený výzkum mého doktorského studia spadajícího do mého výzkumného zaměření jeho disertační práce.