Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Nové poznatky o biologii pcháče žlutoostenného (Cirsium brachycephalum)
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2012 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Cirsium brachycephalum je endemitem Panonské pánve. Jedná se o subhalofilní, monokarpický, konkurenčně slabý druh, který je ohrožen zánikem stanovišť vlivem změn vodních poměrů (v ČR kriticky ohrožený druh C1). Je to také druh pohlavně dimorfní, v jehož populacích se vyskytují samice a hermafroditi (=gynodioecie). V letech 2010-12 jsme analyzovali poměr pohlaví v 23 populacích na Moravě, na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku. V populacích byl dále zaznamenávána jejich velikost (počet rostlin) a jejich hustota; složení vegetace, bylo též analyzováno složení půdy a následně i počty, hmotnost a klíčivosti nažek u jednotlivých pohlaví. Zjistili jsme, že ve srovnání s ostatními gynodioecickýmim pcháči ve střední Evropě má tento druh zdaleka nejvyšší podíl samic v populacích (33–97 %). Medián podílu samic v populacích kolísal meziročně v rozmezí 61 až 63 %. Podíl samic se v populacích meziročně výrazně neměnil, ačkoli šlo každoročně o zcela rozdílný soubor jedinců (monokarpie). Podíl samic v populacích koreloval pozitivně s mírou zasolení. Samice tvořily více a těžších nažek, než hermafroditi. Plodnost samic korelovala negativně s podílem samic v populaci = Plodnost samic je limitována dostupností pylu (z hermafroditů). Cirsium brachycephalum je tak v porovnání s ostatními druhy svého rodu velmi zajímavé „riskantní“ životní strategií, ve které kombinuje téměř neslučitelné: monokarpii s gynodioecií při vysokém podílu samic a nízké plodnosti hermafroditů, což „činí“ navíc ve vazbě na mizející halinní biotopy a při své nízké konkurenceschopnosti. Populace tohoto druhu rostoucí v zasolenějších biotopech mají vyšší podíl samičích rostlin, což podporuje „Sex-differential plasticity“ hypotézu. |
Související projekty: |