Výsledky operační léčby sestupu přední poševní stěny s použitím polypropylenové síťky

• Autoři: HUSER Martin; PASTORČÁKOVÁ Marcela; BELKOV Ivan Atanas; SEDLÁKOVÁ K.
• Rok publikování: 2012
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Česká gynekologie
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• Obor: Gynekologie a porodnictví
• Klíčová slova: pelvic organ prolapse; surgical treatment; polypropylene mesh; efficacy; complications

Přiložené soubory

• download.pdf

• Popis: Prolaps pánevních orgánů (POP) představuje závažný zdravotní problém snižující kvalitu života ženy. Moderní chirurgická léčba POP využívá k podpoře struktur pánevního dna polypropylenové (PP) implantáty snižující riziko recidivy. Prolaps předního poševního kompartmentu (PPK) představuje nečastější formu POP, kde klasické metody operační korekce mají riziko recidivy až 40 %. Cílem studie je zhodnocení účinnosti systému NAZCA TC (Promedon) v rekonstrukci PPK. Systém je tvořen speciálně upravenou PP síťkou ukotvenou do struktur pánevního dna prepubicky a transobturatorně za pomocí jehlových zavaděčů. Metodika: V období leden 2010 až únor 2011 bylo ošetřeno výše popsanou metodou 21 pacientek s prolapsem PPK III. až IV. stupně podle POP-Q klasifikace. V období 6 měsíců po operaci byl hodnocen stupeň prolapsu PPK systémem POP-Q, délka operačního výkonu, krevní ztráta a závažné operační komplikace. Jako úspěch operace bylo hodnoceno pooperační dosažení stadia 0 nebo I v systému POP-Q. U části pacientek byla k rekonstrukci PPK připojena další vaginální operace. Statistická analýza byla provedena Wilcoxonovým testem za pomocí programu Statgraphics. Výsledky: Ve sledovaném souboru pacientek byl průměrný věk 62,4 plusminus 9,4 let, průměrný body-mass index (BMI) byl 27,5 plusminus 4,1 kg/m2 a průměrná parita 2,2 plusminus 1,4. Průměrný operační čas byl 64,0 plusminus 26,0 minut a krevní ztráta průměrně 185,0 plusminus 17,0 ml. Nezaznamenali jsme žádné závažné peroperační komplikace, pooperačně byla pozorována v jednom případě částečná eroze síťky řešená observací. Operační technika byla v léčbě prolapsu úspěšná v 90,5 % případů. Byl prokázán statisticky významný rozdíl v poloze bodů Aa, Ba a C (p<0,05). Změna polohy ostatních bodů systému POP-Q nebyla statisticky významná. Ve 42,9 % případů byla rekonstrukce PPK kombinována s dalšími vaginálními operacemi (vaginální hysterektomie či kolpoperineoplastika). Závěr: Rekonstrukce PPK pomocí systému NAZCA TC představuje účinnou operační metodu bez zvýšeného rizika významných operačních komplikací pro operatéra erudovaného v klasických technikách rekonstrukce POP. Ke zhodnocení dlouhodobého efektu operační techniky bude nutné delší pooperační sledování.