Informace o publikaci
Vizuální technologie a architektonická praxe v raném novověku
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Tvarujete si sami? : sborník 3. sjezdu historiků umění, 25.-26. září 2008 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | architectural practice; stereotomy; tectonics; Early Modern architecture |
| Popis | Architektonické projektování a nahlížení na stavby bylo v minulosti odlišné od našich současných zvyklostí, které byly utvářeny v průběhu 19. a 20. století. Proto je třeba při výzkumu raně novověké architektury znovu využít ty cesty promýšlení a pozorování architektury, které byly původně používány při reflexi dobových staveb. Na příkladech architektonické praxe můžeme rozlišit dvě základní cesty k utváření staveb: myšlenou architekturu a kreslenou architekturu. První přístup preferuje práci s modelem, druhý práci s geometrickými ideami, jako jsou půdorys, nárys a řez. Myšlená architektura je vyjádřena pojmem stereotomie, jak jej analyzoval Václav Richter na příkladu Santiniho. Oba termíny stereotomnosti a tektoničnosti se ovšem nemusí jevit pro uměleckohistorickou analýzu jako dostatečné a k lepšímu porozumění architektonickým dílům napomohou v budoucnu možná mnohem spíše virtuální modely. |
| Související projekty: |