Informace o publikaci
Analýza modifikovaných forem doxorubicinu se sníženou toxicitou
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Popis | Východiska Doxorubicin je antracyklinové antibiotikum používané v chemoterapeutické léčbě širokého spektra nádorových onemocnění. K hlavním nežádoucím účinkům tohoto léčiva patří výrazná kardiotoxicita. Novější antracykliny, jako je epirubicin, jsou více lipofilní a tedy zdánlivě méně toxické, nicméně riziko kardiomyopatie se u těchto forem nesnižuje. Důležité je proto hledat mechanismy, jak tuto toxicitu snížit. Cílem práce je popis toxicity modifikovaných forem doxorubicinu na prostatické nádorové buňky a jejich porovnání s doxorubucinem a epirubicinem. Byly zvoleny modifikace pomocí: (a) lipozomu (myocet a lip-8) a (b) apoferitinu. Zapouzdřením doxorubicinu do lipozomu se sníží toxicita na nedělící se buňky včetně kardiotoxicity při zachování protinádorového efektu. Železa prostá forma feritinu apoferitin vytváří dutou strukturu, do které může být doxorubicin začleněn. Materiál a metody Toxicita různých forem doxorubicinu byla testována na modelu prostatických buněčných liniích. PNT1A, odvozenou od nenádorové prostatické tkáně a tři linie odvozené z nádorových ložisek (22RV1, PC-3 a LNCaP). Pro stanovení cytotoxicity byl použit klasický MTT test a real-time monitoring proliferace xCELLigence systém (RT). Testované formy doxorubicinů byly k buňkám přidány při 70% konfluenci, MTT test byl vyhodnocen po 48 hodinách. Měření proběhlo v duplikátech, t-test byl použit ke statistickému zhodnocení s p < 0.05. Výsledky Lipozomální modifikace doxorubicinu redukují toxicitu doxorubicinu přibližně šestinásobně, apoferitinová modifikace pětinásobně (p < 0.01). Modifikované formy doxorubicinu působí průměrně 1.7-násobně toxičtěji na nádorové buňky (oproti nenádorovým), p < 0.05. Nejvýraznější cytotoxický efekt byl pozorován na nádorové linie 22Rv1 (dle MTT), resp. PC-3 (dle RT). Rozdíl v IC-50 u této linie mezi MTT a RT je zapříčiněn mutací p53 a bude předmětem dalšího zkoumání. Závěr Apoferitinové a lipozomální modifikace doxorubicinu vedou k signifikantní redukci toxicity. Tyto formy léčiva je proto žádoucí dále testovat na biologických modelech. |
| Související projekty: |