Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
EXPERIMENTÁLNÍ LÉČBA DIAFYZÁRNÍHO KOSTNÍHO DEFEKTU VYUŽITÍM TRIKALCIUMFOSFATU
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Úrazová chirurgie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Traumatologie a ortopedie |
Klíčová slova | bone defect; tricalcium phosphate; autospongioplastics |
Popis | Kostní defekty jsou problematikou zejména traumatologie, ortopedie a onkofogie. Tradiční metodou léčby je autospongioplastika, v popředí zájmu je dnes použití resorbovatelných materiálů s osteoindukčními vlastnostmi (trikalciumfosfát - ChronOS). Cílem předkládané studie je ověření použití samotného trikalciumfosfátu v léčbě velkého diafyzárního defektu na modelu miniaturního prasete. Pozitivní výsledek by mohl omezit nutnost provádění spongioplastiky a zjednodušit celý proces léčby. Získané výsledky budou také sloužit jako technologická východiska pro studium možnosti náhrady kostních defektů mezenchymovými kmenovými buňkami. MATERIÁL A METODIKA: Experimentální skupinu tvořilo 25 miniaturních prasat z certifíkovaného chovu Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd. U 12 prasat byl použit k náhradě defektu Trikaciumfosfát a u 13 prasat autogenní spongiózní štěp. Do vytvořeného diafyzárního defektu byl vložen Trikalciufosfát či autoštěp a zafixován. V obou skupinách byla fixace provedena LCP dlahou a intramedulárně Kirschnerovým drátem. Po zhojení byla tato oblast histologicky zpracována a hodnocena stran tvorby nové kostní tkáně a přihojení k původní kosti v místě okrajů defektu. VÝSLEDKY: Z výsledků vyplývá, že ve skupině s použitím autoštěpů došlu k výraznější novotvorbě zralé kostní tkáně. Při hodnocení okrajů defektu stran přihojení k původní kosti byly výsledky u skupiny s autoštěpem výrazně lepší. ZÁVĚR: Očekávané osteoindukční vlastnosti samotného trikalciumfosfátu se u rozsáhlého defektu diafýzy stehenní kosti v provedeném experimentu nepotvrdily. Náhradu autospongioplastiky jinou neinvazivní metodou v léčbě velkých kostních defektů je třeba nadále experimentálně hledat. Východiskem může být použitá operační metodika a využití vhodného biologického nosiče poskytujícího mechanickou oporu v kombinaci s trikalcium-fosfátem nebo mezenchymovými kmenovými buňkami. |