Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Obrazy a biotechnologie/BioArt, reprodukce a medicína
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2014 |
Druh | Vyžádané přednášky |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Roku 1952 se Rosalind Franklin a Maurice Wilkinsovi podařilo udělat historicky prvních pár rentgenových snímků DNA, kterými umožnili dokončení skládanky celistvého a úplného zobrazení její molekulární struktury. Od této doby se technické obrazy, imaginace DNA staly kulturní ikonou a důležitou součástí našich současných způsobů vidění a přemýšlení o lidské vtělenosti, uvažování o individualitě, Self a hranicích či možnostech lidské reprodukce. Jak říkají Suzzane Anker a Dorothy Nelkin ve své knize The Molecular Gaze. Art in the Genetic Age (2004), vizualizace a screeningy molekulárních úrovní našich těl spolu se současnými zobrazovacími technologiemi se staly zdrojem vše pronikajících metafor a provokativních vizuálních obrazů. V našem kulturním kontextu jsou ostatně geny, DNA či embryo pro mnoho lidí velmi mocnými ikonami – s téměř magickou silou, symbolem života, či jeho programu. V tzv. BioArtu a SciArtu – odvětvích umění, kde umělci/vědci pracují s živými buňkami, tkáněmi, geny a vytvářejí, re-programují bios (živé) se staly součástí specifické vizuální imaginace, post/trans/humanistické biopolitické ikonologie a reprodukce lidských i ne-tak-úplně-lidských těl. BioArt a SciArt tak publikum kromě estetické roviny provokují tím, že jej staví tváří v tvář destabilizovaným a měnícím se hranicím lidství, prolínání bionických, zvířecích, non-humánních struktur v uměleckém díle, které nutně čelí důležitým etickým otázkám. Přednáška a debata budou vycházet z kritické sociální a vizuální teorie (Hayles, Foucault, Rabinow, Mitchell, Flusser), kde budeme sledovat vyjednávání a produkci či re/produkci vidění a vědění o různých podobách DNA, genomu, embryí, kmenových buněk. Také si povšimneme kulturní práce při očišťování (Latour) a produkci trashumánních taxonomií a klasifikací různých hybridních bytostí, ještě-ne-lidských-bytostí, atd. Toto vše budeme promýšlet na příkladu prací konkrétních umělců, zejména: Patricia Piccinini, Luis Bec či Heather Dewey-Hagborg. |