Informace o publikaci
Standardizace patologického vyšetření resekátu pankreatu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Rozhledy v chirurgii |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Chirurgie včetně transplantologie |
| Klíčová slova | pancreas; cancer; pathology |
| Popis | Úvod: Zastoupení Rl resekcí karcinomu pankreatu (KP) ve studiích užívajících nestandardizovaný protokol patologického zpraco¬vání resekátu se pohybuje v širokém rozmezí. Cílem naší studie je zavedení standardizovaného (tzv. Leedského) protokolu patologického zpracování resekátu pankreatu a zhodnocení, zda tato standardizace ovlivní procentuální zastoupení Rl resekcí. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 91 pacientů, kteří podstoupili pankretoduodenektomii pro KP. Soubor byl rozdělen na dvě skupiny. Pacienty bez standardizovaného protokolu patologického zpracování resekátu pankreatu (n=71) a nemocné, u kterých byl užit standardizovaný, Leedský protokol (n=20). Hodnoceno bylo zastoupení Rl resekcí v obou skupinách. Ve skupině Leedského protokolu byla hodnocena četnost pozitivity jednotlivých resekčních linií a vztah mezi četností pozitivity resekčních linií a parametrem „vzdálenost tumoru-okraj linie". Ve skupině bez standardizace byla stanovena četnost nádorové infiltrace peripankreatického tuku. Výsledky: Ve skupině Leedského protokolu byl výkon označen jako Rl v 60 % (12/20) případů. U 40 % (8/20) pacientů byla resekce hodnocena jako RO. Četnost pozitivity jednotlivých resekčních linií byla následující: dorzální 45 % (9/20). ventrální 35 % (7/20), VMS 20 % (4/20), krček 20 % (4/20), AMS 15 % (3/20). Korelace mezi parametrem vzdálenosti tumoru od okraje linie a četností R l resekcí byla následující: přímá infiltrace 30 % Rl, vzdálenost tumor-okraj linie <0,5 mm 50 % Rl, <1 mm 60 %, <1,5 mm 75 % Rl, <2 mm 80 % Rl, >2 mm 80 % Rl. V případě zvolení kritéria vzdálenost tumor-okraj linie l mm a více byl rozdíl v zastoupení Rl re¬sekcí mezi oběma skupinami statisticky významný. Ve skupině „bez standardizovaného protokolu" (n=71) byla Rl resekce zaznamenána u 25 (35,2 %) pacientů. Z toho v 26.8 % (19/71) případů byl nádorem infiltrován peripankreatický tuk a u 8,5 % (6/71) linie v oblasti VMS, AMS či retroperitonea. U 46 (64,8 %) pacientů byla resekce hodnocena jako RO. Při srovnání četnosti RO a Rl resekcí byl prokázán statisticky významný (p=0,046) rozdíl v zastoupení RO a Rl resekcí rnezi oběma skupinami (Leedský protokol a bez standardizace: RO 40,0 % vs. 64,8 %, respektive Rl 60,0 % vs. 35,2 %). Závěr: Při užití standardizovaného (tzv. Leedského) protokolu patologického zpracování resekátu pankreatu byl ve všech dosud publikovaných studiích, včetně naší, zaznamenán nárůst zastoupení Rl resekcí, které se blíží četnosti lokálních recidiv. Aplikace Leedského protokolu tak může přinést reálnější posouzení lokální radikality pankreatoduodenektomie a následně přesnější hodnocení klinického efektu chirurgické a adjuvantní onkologické léčby karcinomu pankreatu. |