Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Profil nemocných s akutním srdečním selháním léčených v přednemocníční péči
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2014 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Kardiologická revue - Interní medicína |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie |
Klíčová slova | acute; heart failure; survival; emergency medical system |
Popis | Cil: Popsat profil nemocných s akutním srdečním selháním (ASS) z pohledu přednemocníční péče v České republice. Metodika: Data pochází z registru Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jihomoravského kraje z období leden 2010-prosinec 2011. Byl proveden konsekutivní sběr nemocných s podezřením na ASS. Vyloučeni byli nemocní po kardiopulmonální resuscitaci nebo zemřeli před příjezdem ZZS nebo pacienti s dominantně extrakardiální příčinou dusnosti. Srov¬náni jsou nemocní transportovaní do nemocnice oproti pacientům léčeným ambulantně. Cílovým parametrem je SOdenní celková mortalita. Výsledky:Z celkového počtu 131 798 nemocných bylo podezření na ASS vysloveno ve l 964 (1,5%) případech. Končená diagnóza ASS byla nakonec stanovena u l 310 pacientů, kteří byli transportováni do nemocnice s předpokladem hospitalizace. Ambulantně bylo ošetřeno 35 nemocných. Průměrný věk celé populace byl 78 let, nejčastější komorbiditou byla hypertenze (67,0%), u téměř poloviny jsou do doby předání do nemocnice přítomny známky plicního edému (46,4%). Ambulantně léčení nemocní jsou častěji muži (71,4% vs 49,l %), mají menší výskyt komorbidit a nevykazují známky těžší respirační insuficience (kyslíková saturace 96% oproti 87%, žádné známky plicního edému). Nejčastěji aplikovaným lékem v přednemocniční péči u pacientů s podezřením na ASS je furosemid (74,0%). Jednoměsíční mortalita souboru dosahovala 20,7%. Závěr: ASS představuje l ,5 % všech volání ZZS pro akutní potíže, většina nemocných je transportována do nemocnice s předpokladem hospitalizace. Časná mortalita nemocných je vysoká. |