Informace o publikaci
DESIGN EXPERIMENTU HODNOTÍCÍHO LÉČBU GINGIVÁLNÍCH RECESŮ RESORBOVATELNÝMI MEMBRÁNAMI - Klinický pokus na králíkovi
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Úvod Krytí gingiválních recesů koronárně posunutým lalokem spolu s inzercí pojivového štěpu z patra je běžným a známým postupem. Existují metody řízené tkáňové regenerace (GTR), které si od léčby recesů slibují nejen překrytí obnaženého zubu, ale také obnovu struktury a funkce parodontu. Takové přístupy využívají různých vstřebatelných membrán. Jejich použití nahrazuje odběr pojivového štěpu a navíc v různé míře umožňuje novotvorbu kosti, periodontálních vazů a kořenového cementu. Nejčastěji aplikované jsou membrány kolagenní (collagen matrix, CM), kterým se věnuje i tato studie. K vylepšení vlastností CM se začaly v posledních letech využívat různé substance, jako PRP (platelet-rich plasma), EMD (enamel matrix derivative) nebo PRF (platelet-rich fibrin), které se k membráně přidávají nebo ji nahrazují. Cílem studie je prověřit design experimentu, který porovná vliv různých metod GTR využívajících membrány na hojení slizničních defektů u králíka. Metody Do tohoto pilotního klinického pokusu byli zařazeni dva králíci domácí (novozélandští bílí), kteří v době experimentu vážili 4,5 kg a 3,5 kg. Každému zvířeti jsme artificiálně vytvořili tři defekty na orální sliznici, dva z nich na patře a třetí na sliznici alveolárního výběžku dolní čelisti vpravo. Žádný defekt nezasahoval do ozubené části sliznice. Každá léze vznikla pomocí čtyř řezů skalpelem a následné ostré preparace mukózy, čímž vznikl obdélníkový defekt s ponechaným periostem a částí podslizničního vaziva. Takto jsme získali celkem šest defektů. Čtyři z nich byly ošetřeny přišitím vstřebatelné kolagenní membrány k okrajům rány. Zbylé dva byly ponechány bez léčby ke spontánnímu hojení. Defekty byly ve dnech 3 a 21 kontrolovány vizuálně, ve dni 3 byly odebrány vzorky ze dvou lézí pro histologickou analýzu. U jednoho z králíků byla též prověřena metodika přípravy plasmy bohaté na trombocyty (PRP), která však v tomto experimentu nebyla využita. Součástí pokusu byla také zkouška protilátek proti králičímu kolagenu I pro budoucí imunohistochemická vyšetření. Výsledky a diskuse Obě zvířata po dobu pokusu prospívala, jako model se osvědčila. Jako výhodnější lokalizace defektů se jeví keratinizovaná sliznice patra, zejména pro větší plochu a přehlednost. U obou zvířat byla již ve dni 3 membrána z části resorbovaná, ve dni 21 pak byly všechny defekty zhojeny včetně neléčených lézí. Pro nejednotnost rozměrů původních defektů je obtížné srovnat jejich hojení mezi sebou. Pro budoucí experimenty je třeba unifikovat velikost a tvar lézí i membrán, což nejen umožní porovnat hojení v jednotlivých defektech, ale také zajistí opakovatelnost postupů a lepší adaptaci materiálu. Práce byla podpořena grantem IGA NT/14321. |
| Související projekty: |