Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Cirkulující mikroRNA v moči jako biomarker mnohočetného myelomu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2015 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Přiložené soubory | |
Popis | Východiska: MikroRNA (miRNA) jsou 21 -23 nt dlouhé jednořetězcové RNA, které se podílejí na regulaci genové exprese a účastní se i patogeneze nádorových onemocnění včetně mnohočetného myelomu (MM). Cirkulující miRNA jsou přítomny v různých tělních tekutinách, jako je sérum, plazma, moč, sliny či mateřské mléko, jsou velmi stabilní, kvantifikovatelné, odolné vůči účinkům RNáz, a mají tak potenciál stát se diagnostickým markerem u MM. Vzhledem k tomu, že MM je systémové onemocnění postihující i jiné orgány, např. ledviny, je možné, že cirkulující r.iiRN A nalezené v moči korelují s onemocněním. Toto zjištění by umožnilo neinvazivní stanovení diagnózy MM a překonáni stávajícího bolestivého postupu, založeného na odběru kostní dřeně (KD). Cílem studie bylo tedy identifikovat cirkulující miRNA v moči, které jsou schopné odlišit pacienty s MM od zdravých dárců (ZDÍ 3 porovnat hladiny exprese deregulovaných miRNA s klinickými parametry. Materiál a metody: Celkově bylo do studie zahrnuto 76 vzorků moči. Prvotní analýza byla provedena pomocí platformy Sérum/Plasma Focus MicroRNA PCR Panel (Exiqon) na vzorcích moči osmi nově diagnostikovaných MM pacientů a osmi ZD. Vybrané rozdílně exprimované miRNA (p < 0,05) mezi skupinami byly verifikovány metodou qPCR s využitím relativní kvantifikace pomocí cel-miR-39 u 30 nově diagnostikovaných MM, 15 ZD a 15 pacientů s renálním karcinomem (RCC). Výsledky: MiRNA profilování odhalilo 20 deregulovaných miRNA (p < 0,05 pro všechny miRNA) mezi MM a ZD. Pro validaci bylo vybráno osm nejvíce deregulovaných miRNA, jejichž hladiny exprese byly dále ověřeny na větším souboru vzorků. Do analýzy byli zařazeni také pacienti s RCC pro odlišení specifických miRNA spojených s MM. Na základě výsledků byla pouze hladina miR-22 významně zvýšena v moči pacientů s MM ve srovnání se ZD (p < 0,012) a ve srovnáni se vzorky moči u pacientů s RCC (p < 0,009). Podobný trend byl pozorován také u miR-25, jejíž hladina byla v moči významně zvýšena u pacientů s MM v porovnání s pacienty RCC (p < 0,007), avšak ve srovnání se vzorky ZD se její hladina statisticky významně nelišila (p = 0,325). Korelace s klinickými parametry probíhá. Závěr: Naše předběžné výsledky ukazují, že cirkulující miR-22 v moči by mohla mít potenciál stát se diagnostickým biomarkerem pacientů s MM. |