Informace o publikaci
Obrazová reprezentace a standard správnosti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Existence obrazu předpokládá dvojí, objekt (referent) a subjekt (myšlenka o objektu vyjádřená ve vnímatelné podobě, tj. piktoriální obsah) zobrazení. Předpokladem jeho aktivní recepce je specifická forma zkušenosti, která souvisí s obrazovou reprezentací či depikcí. Vidět něco na obraze může být kvalitativně srovnatelné s přímým viděním téhož, představou jeho vidění, respektive viděním skutečně přítomného – ve své podstatě se však vždy jedná o produkt imprese či dojmu. Určující jsou přitom informace, vyplývající ze samotného obrazu (médium, styl) a schopnost odlišení pozornosti vůči obrazu jakožto obrazu a obrazu jakožto zachycení referentu. Depikce se spíše než o fyzickou podobnost mezi referentem obrazu a jeho zobrazením opírá o jejich vzájemný strukturální isomorfismus. Prostřednictvím formálních aspektů zpracování je recipient veden k tomu, aby správně identifikoval subjekt obrazu, který se může od jeho původního objektu odlišovat (např. přidaná hodnota intencionální reprezentace). Některé teorie depikce se ve snaze o definiční jistotu obrací k různým typům standardů správnosti. Například v případě Wollheimovy teorie vidění-v představuje takovýto korekční mechanismus předpokládaná autorská intence, podobnou kvalitou však může disponovat také samotný obraz a informace, které pojímá, respektive technický aparát. Cílem příspěvku je představit vybrané varianty depikčních teorií a zhodnotit jejich obecnou uplatnitelnost. Podobně jako existují různé teorie depikce, existuje totiž také vícero typů obrazů. Vezmeme-li v potaz základní dichotomii mezi těmi arteficiálními a technickými(původ a poměr k referentu), jejich epistemologická odlišnost se může projevovat v procesu interpretace i hodnocení. Na rozdíl od malíře, který věří, fotograf vidí a podává důkaz – odtud možná změna vztažného bodu z intence na referent a recipročně také nároků na rozpoznání piktoriálního obsahu obrazu, respektive odlišení obrazu od náhodné vizuální konfigurace či imaginativního vidění. |
| Související projekty: |