Informace o publikaci
Kontrastní ultrasonografie (CEUS) ložiskových lézí štítné žlázy – první zkušenosti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Cíl: Ověřit možnosti CEUS v určování biologické povahy ložisek štítné žlázy. Materiál a metoda: Do studie zařazeno 13 pacientů (14 ložisek) vyšetřených standardizovaně ultrazvukovým přístrojem Philips iU22, lineární sondou 12–5 MHz, po aplikaci 2,4 ml kontrastní látky hexafluoridu sírového intravenózně. Postkontrastně zaznamenání kontinuální dvouminutové smyčky s následným zpracováním dat v softwaru Qlab. Hodnocení perfuze kvalitativně: homogenní, nehomogenní, prstenčitý typ a absence perfuze. Dále kvantitativní analýza z time-intensity-křivek vyčíslených pro vybrané ROI (regions-of-interest): první umístěná do ložiska, druhá do okolní zdravé tkáně. Srovnání hodnot time to peak (TTP) a peak intensity (PI) ložiska a okolní zdravé tkáně. Biologická povaha ložisek ověřena metodou FNAC, u pěti pacientů stanovena i definitivní histopatologická diagnóza. Výsledky: Soubor 12 benigních a dvou maligních lézí (jeden papilární karcinom, jeden difuzní velkobuňěčný B-lymfom). Typ perfuze u benigních lézí: 4/12 homogenní, 7/12 nehomogenní, 1/12 prstenčitý. U maligních 1/2 homogenní typ, druhé ložisko vykazovalo absenci perfuze (lymfom). Kvantifikace PI pro benigní léze: 5/12 vyšší, 3/12 stejný, 4/12 nižší než okolní tkáň. U maligních: hodnota PI papilárního karcinomu stejná, u lymfomu nižší než v okolí. TTP u benigních lézí: 9/12 stejný, 2/12 kratší, 1/12 delší než v okolí. U maligních: TTP karcinomu shodný, u lymfomu nedošlo k vytvoření peaku. Závěr: CEUS je metoda použitelná k rozšíření spektra charakteristik ložisek štítné žlázy, lze vysledovat kvalitativní i kvantitativní rozdíly perfuze různých druhů lézí. Dosavadní výsledky vycházejí z malého souboru pacientů a jejich praktický přínos musí být ověřen na větším počtu pacientů. Cíl: Ověřit možnosti CEUS v určování biologické povahy ložisek štítné žlázy. Materiál a metoda: Do studie zařazeno 13 pacientů (14 ložisek) vyšetřených standardizovaně ultrazvukovým přístrojem Philips iU22, lineární sondou 12–5 MHz, po aplikaci 2,4 ml kontrastní látky hexafluoridu sírového intravenózně. Postkontrastně zaznamenání kontinuální dvouminutové smyčky s následným zpracováním dat v softwaru Qlab. Hodnocení perfuze kvalitativně: homogenní, nehomogenní, prstenčitý typ a absence perfuze. Dále kvantitativní analýza z time-intensity-křivek vyčíslených pro vybrané ROI (regions-of-interest): první umístěná do ložiska, druhá do okolní zdravé tkáně. Srovnání hodnot time to peak (TTP) a peak intensity (PI) ložiska a okolní zdravé tkáně. Biologická povaha ložisek ověřena metodou FNAC, u pěti pacientů stanovena i definitivní histopatologická diagnóza. Výsledky: Soubor 12 benigních a dvou maligních lézí (jeden papilární karcinom, jeden difuzní velkobuňěčný B-lymfom). Typ perfuze u benigních lézí: 4/12 homogenní, 7/12 nehomogenní, 1/12 prstenčitý. U maligních 1/2 homogenní typ, druhé ložisko vykazovalo absenci perfuze (lymfom). Kvantifikace PI pro benigní léze: 5/12 vyšší, 3/12 stejný, 4/12 nižší než okolní tkáň. U maligních: hodnota PI papilárního karcinomu stejná, u lymfomu nižší než v okolí. TTP u benigních lézí: 9/12 stejný, 2/12 kratší, 1/12 delší než v okolí. U maligních: TTP karcinomu shodný, u lymfomu nedošlo k vytvoření peaku. Závěr: CEUS je metoda použitelná k rozšíření spektra charakteristik ložisek štítné žlázy, lze vysledovat kvalitativní i kvantitativní rozdíly perfuze různých druhů lézí. Dosavadní výsledky vycházejí z malého souboru pacientů a jejich praktický přínos musí být ověřen na větším počtu pacientů. |