Informace o publikaci
Vývoj půd na opuštěných haldách po těžbě polymetalických rud na Havlíčkobrodsku
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Staré haldy po těžbě polymetalických rud představují prostředí, ve kterém můžeme ve specifických podmínkách studovat raná stadia vývoje půd. Studovány byly dva půdní profily vznikající na haldách různého stáři – lokalita Utín (2. polovina 13. stol. až 1. pol. 14 stol.) a Dlouhá Ves (60. léta 20. stol). Z odebraných vzorků jemnozemě byla v obou profilech pozornost věnována vertikální distribuci vybraných prvků (Fe, Pb, As, Ag, Cu - ICP-MS) v kontextu s dalšími půdními parametry zahrnujícími ztrátu žíháním (LOI), sekvenční extrakční analýzu (SEA), půdní reakci potenciální výměnnou (pH/KCl), hmotnostně specifickou a frekvenčně závislou magnetickou susceptibilitu. Půdní profil u Utína vykazuje zvýšené koncentrace Pb (až 4700 ppm), Cu a Ag (obojí do 100 ppm) především při povrchu profilu, kontaminace As je patrná v celém profilu, a to v průměru okolo 3000 ppm. V případě půdního profilu u Dlouhé Vsi byly vysoké koncentrace Ag, Cu (cca 500 ppm) a As (cca 13000 ppm; 70 cm) zjištěny ve spodních částech profilu. Výrazně pozitivní korelace LOI vs. Pb (r2 = 0,96), Cu (r2 = 0,90), Fe (r2 = 0,87), Ag (r2 = 0,94) s přihlédnutím k výsledkům SEA v půdním profilu u Utína ukazují, že zmíněné prvky mají tendenci vázat se více s organickými sloučeninami než se sulfidy. Tím se tyto půdy výrazně odlišují půdního profilu u Dlouhé Vsi, kde mají zmíněné prvky tendenci vázat se právě se sulfidy. Zmíněný rozdíl mezi profily z obou lokalit není dán pouze předpokládaným vyšším stupněm pedogeneze u výrazně starší půdy u Utína, výrazný vliv mohou mít i acidobazické vlastnosti půdního profilu u Dlouhé Vsi, kde pH/KCl odpovídá silně kyselému prostředí. V tomto prostředí dochází ke zpomalenému rozkladu organické složky. Nižší stupeň pedogeneze zde podporují i výsledky frekvenčně závislé magnetické susceptibility (1–5 %). |