Informace o publikaci
Koordinátor ICT
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Učebnice |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Dvojice slov koordinátor a metodik ICT odkazují k téže osobě, ale nabízejí dva odlišné aspekty její práce. Zatímco metodik je především odborníkem, koordinátor je více manažerem či hybatelem věcí. Obě činnosti lze od sebe obtížně oddělit. Člověk na jednu stranu musí vědět, jakým směrem by se škola měla ubírat, jaké jsou trendy, jak má být nastavený řád počítačových učeben nebo jakým způsobem organisovat webináře. Na stranu druhou musí být schopen se určitým způsobem pohybovat v prostředí vedení školy i lidí, aby tyto myšlenky mohl efektivním způsobem zavádět do praxe. Skripta jsou tak volným pokračováním publikace Metodik ICT, která se zaměřovala především na odbornou stránku věci, ale opomíjela ony řídící či projektové kompetence, které jsou s touto pozicí na škole spojené. První velká část se zaměřuje na určité manažerské minimum, které jsme koncipovali právě s ohledem na skutečnost, že koordinátor ICT je osoba, která se na řízení osob určitým způsobem podílí a měla by mít alespoň základní přehled o pojmech a tématech, které se v této oblasti objevují. Současně jsem si ale vědom toho, že jde o část nejpovrchnější a že pokud koordinátor ICT skutečně bude potřebovat rozvíjet své řídící kompetence, využije k tomu především kurzů pro vedoucí pedagogické pracovníky nebo příslušnou literaturu, která je v českém prostředí snadno dostupná. Věnujeme se zde ale také relativně speciálním oblastem jako je datový, informační a znalostní management školy nebo příprava veřejných zakázek, což jsou manažerské aspekty práce koordinátora, které mohou škole velice dobře posloužit a pomoci, jestliže jsou řešené kvalifikovaně a kompetentně. Mentroring, koučing a supervize jsou témata, která souvisí s druhou částí skript a nabízejí určité minimum pro učitele, který se podílí na vedení, hodnocení a rozvoji pedagogických kompetencí dalších učitelů. Jde o prakticky orientovaný úvod, avšak dobrého mentora či supervizora dělá především praxe a osobnostní profil každého jednotlivce. Třetí část publikace se věnuje trendu, který není možné nevnímat ani v oblasti školy, ani v oblasti klasických korporací, totiž cloudu a cloudovým službám. Z hlediska řízení školy v oblasti ICT, výuky, práce s technologiemi i dalších aspektů jde o téma zcela klíčové, i když procházející neustálými změnami a zvraty. Zaměřujeme se především na konkrétní nástroje, které lze ve škole využít a nabízíme jejich takové hodnocení, které bude pro koordinátora vodítkem pro výběr případných alternativ. Poslední části se týkají problematiky inkluse, především v oblasti speciální pedagogiky a výhledu oblasti do roku 2020. Škola v této oblasti stojí před řadou významných výzev a osoba koordinátora ICT bude jednou z klíčových person, která bude rozhodovat o tom, jakým směrem se bude škola ubírat, zda půjde o moderní a progresivní instituci nebo o místo, které se snaží zoufale zachovat neexistující statut quo. Věřím, že předkládaná skripta poslouží jako odrazový můstek pro druhou, praktickou, organizační, řídící plíci člověka, který bude české školství rozvíjet a posilovat jeho kvalitu. |
| Související projekty: |