Informace o publikaci
Představuje blešivec potoční predačně-disturbační tlak pro drobné bezobratlé na prameništních slatiništích?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Citace | |
| Klíčová slova | Gammarus fossarum, predation-disturbance effect, aquatic invertebrates, minero-trophic gradient, spring fens |
| Popis | Blešivec potoční (Gammarus fossarum Koch, 1835) je tradičně považován za kouskovače hrubé organické hmoty, při jejímž hledání se aktivně pohybuje po povrchu substrátu. Ukazuje se však, že neopovrhne ani potravou živočišnou. Běžně se s ním setkáme na prameništních slatiništích, kde dosahuje nejvyšších hustot na bazických, minerálně bohatých slatiništích, zatímco v kyselých, minerálně chudých slatiništích téměř chybí. Podél tohoto tzv. minerotrofního gradientu, se mění i druhové složení společenstva jiných prameništních bezobratlých, z nichž nejběžnější jsou pakomárovití (Chironomidae). Jelikož se na bazických lokalitách vyskytují neobvykle často druhy pakomárů, jejichž larvy mají přenosné schránky, nabízí se otázka, zda vysoké hustoty čilých blešivců nemohou být jednou z příčin výměny druhů podél tohoto gradientu. Pomocí terénního experimentu jsme studovali, zda přítomnost blešivce potočního způsobí pokles početnosti slatiništních bezobratlých na lokalitě, kde se blešivec běžně nevyskytuje a společenstvo bezobratlých na něj tedy není adaptované. Pro provedení experimentu jsme použili klece, do části z nichž jsme umístili blešivce v hustotě běžné pro bazické lokality. Po 5 týdnech expozice jsme odebrali celkem 30 vzorků, z nichž jsme vybrali a spočítali larvy pakomárů a dalších bezobratlých. Výsledky experimentu budou představeny v příspěvku. |