Informace o publikaci
Studie TECOS
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2015 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Hypertenze & kardiovaskulární prevence |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie |
Klíčová slova | diabetes melolitut; sitagliptin; heart failure |
Popis | Sitagliptin, inhibitor dipeptidylpeptidázy~4, je v současné době užíván v léčbě diabetiků druhého typu, data o efektu na kardiovaskulární příhody však chyběla. Studie TECOS zahrnula 14 671 diabetiků druhého typu, kteří byli randomizováni na léčbu sitagliptinem nebo placebem přidaných ke standardní terapii. Maximální otevřená léčba diabetů mellitu (kromě DPP-4 inhibitorů) byla doporučena všem nemocným s cílem co nejlepší metabolické kontroly. Účelem studie bylo prokázat že sitagliptin není horší než placebo u velkých kardiovaskulárních příhod. Primárním kompozitním záměrem bylo vyhodnotit incidenci kardiovaskulárního úmrtí, nefatálního infarktu myokardu, nefatální cévní mozkové příhody nebo hospitalizace pro nestabilní angínu pectoris. Průměrná doba sledování, po kterou byl pozorován pokles glykovaného hemoglobinu o 0,29 procentního bodu, činila tři roky. Komplexní primární cíl se vyskytl u 839 (11,4 %) nemocných léčených sitagliptinem a u 851 (11,6 %) nemocných léčených placebem (HR = 0,98, p < 0,001 pro noninferioritu). Nelišily se počty nemocných hospitalizovaných pro srdeční selhání (p = 0,98) a neobjevil se signifikantní rozdíl ve výskytu pankreatitidy či rakoviny pankreatu. U nemocných s diabetem mellitem druhého typu a prokázaným kardiovaskulárním onemocněním přidání sitagliptinu ke standardní léčbě nevede ke zvýšení četnosti velkých kardiovaskulárních příhod ani ke zvýšení počtu hospitalizací pro srdeční selhání či jiné nežádoucí příhody. |