Vliv veřejného mínění na rozhodování soudců Ústavního soudu

• Autoři: HANYCH Monika
• Rok publikování: 2016
• Druh: Článek ve sborníku
• Konference: COFOLA 2016
• Fakulta / Pracoviště MU: Právnická fakulta
• www: Sborník z Konference COFOLA 2016
• Obor: Právní vědy
• Klíčová slova: public opinion, judicial decision-making, Constitutional court, extralegal influences
• Popis: Co motivuje soudce při jejich rozhodování? Zatímco někteří odborníci tvrdí, že jsou to víceméně pouze právní úvahy (GILLMAN, Howard nebo DWORKIN, Ronald), jiní namítají, že soudcovská tvorba je ovlivněna mnoha dalšími faktory, včetně politické ideologie nebo veřejného mínění (BAUM, Lawrence). Českým soudcům, včetně těch z českého Ústavního soudu, zákon explicitně stanovuje povinnost odmítnout jakýkoliv vliv nebo určité zájmy, ať už se jedná o zájmy politických stran, veřejné mínění nebo sdělovací prostředky (§80, odst. 2, zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů). Jaké pohnutky je ovšem skutečně během rozhodování vedou? Příspěvek, postaven na rozpracované verzi kvalitativního výzkumu včetně hloubkových rozhovorů s bývalými a současnými ústavními soudci, se zaměřuje na možné motivace v jejich rozhodování. Ověřuje, zda soudce v některých případech nevede snaha souznít s aktuálním veřejným míněním, touha po popularitě či jejich veřejném uznání, nebo se naopak soudce od veřejného mínění straní a nesleduje jej (jde-li to vůbec). V tomto ohledu příspěvek poukazuje na zjištění ohledně soudcovského sebeuvědomění, zda tedy možné vlivy i jejich následky zvažují, a to včetně například silného vlivu masmédií jakožto zprostředkovatele informací, názorů i veřejného mínění ve specifické formě, či nástrah spojených s tzv. spirálou mlčení (kdy většinovému názoru se ve veřejném prostoru opticky dostává většího prostoru, než je jeho reálná síla, což vede k dalšímu umlčování menšiny) dle Noelle-Neumannové. Příspěvek nejprve představuje teoretické náhledy na veřejné mínění jako takové a problémy s ním spojené, poté se zaměřuje na interpretaci pracovní verze výsledků výzkumu.