Informace o publikaci
Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Ačkoli studie zabývající se vlivem vzorkovacího designu na paleoekologickou interpretaci existují, v paleomalakologii tento vztah dosud zkoumán nebyl. Ve střední Evropě byly malakologické profily tradičně téměř výhradně kopány za účelem získání objemných vzorků, přičemž členění vrstev bylo spíše hrubé. Naopak v severozápadní Evropě byly profily získávány pomocí vrtů, což obnášelo analýzu vzorků o malém objemu a umožnilo jemnější členění profilů. Hlavními otázkami našeho výzkumu bylo (1) jestli, příp. jakou měrou menší objem vzorku sníží druhovou bohatost a (2) jestli má smysl věnovat úsilí jemnému členění vrstev. V letech 2010 a 2012 byly na pěnovcovém prameništi Mituchovci (Biele Karpaty, SK) získány sedimenty holocenního stáří. Byly studovány tři sukcesní sledy lišící se velikostí vzorku (100 ml vs. 350 ml) a členěním vrstev (5 cm vs. ~15 cm). Celkem bylo určeno více než 36 tisíc jedinců 76 druhů. Pomocí rarefakce jsme zjistili, že menší vzorky obsahují signifikantně méně druhů; navzdory tomu tento úbytek neovlivní vzorec sukcesního vývoje, a tedy ani interpretaci. Z toho usuzujeme, že vzorky o objemu 100 ml jsou dostatečné pro analýzu holocenní sukcese měkkýšů v pěnovcových sedimentech. Přestože síla zkoumaných vrstev neměla vliv na paleoekologickou interpretaci, byl pozorován posun vrcholu druhové bohatosti měkkýšů při použití rozdílných členění. Jemnější členění vrstev navíc umožnilo podrobné radiokarbonové datování, a tím i lepší porozumění trendům dynamiky druhů v čase. |
| Související projekty: |