Informace o publikaci
Interakce mezi učitelem a žáky v analytické fázi problémově orientované učební úlohy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek bude mít dva cíle: (1) popsat, jak jsou zastoupeny jednotlivé fáze problémové výukové situace (dále PVS) v daném vzorku (s důrazem na jádro PVS - fázi 2); (2) analyzovat fázi 2 - Analyzování problémově orientované úlohy, a to z hlediska střídání replik, párových sekvencí a oprav. Výzkumné otázky jsou: Jaké je zastoupení a délka fáze 2 v kontextu celé PVS? Jak je fáze 2 organizována (z pohledu konverzační analýzy)? Náš výzkum se zaměřuje na kompetenci k řešení problémů, která je rozvíjena problémově orientovanými úlohami (dále POU), a to ve výuce přírodovědy. Při analyzování úloh je třeba posuzovat i jejich kontext, proto je vnímáme jako součást výukových situací. Výuková situace obsahující POU nazýváme problémovou výukovou situací (dále PVS). Při identifikování PVS vycházíme z problémově orientovaného učení (Problem-based learning). Na základě rešerše studií (např. Schmidt, 1983; Torp & Sage, 2002 etc.) rozlišujeme 8 fází PVS. Tyto fáze uvádíme jako součást teoretického modelu reprezentujícího didaktickou aplikaci tradičního řešení problémů a podrobněji se zabýváme F2, zejména její organizací. Interakce ve třídě má specifická pravidla, např. žák nesmí mluvit bez učitelova vyzvání (např. McHoul, 1978) a běžná je struktura IRF(Sinclair, & Coulthard, 1975). Ve výuce přírodovědy může být však odlišná (mapř. Chin, 2006) Výzkumným vzorkem je 10 videonahrávek přírodovědy (5 tříd, v každé 2 nahrávky) pořízených během IVŠV videostudie v roce 2011. Pro analýzu bylo využito strukturované nezúčastněné pozorování založené na kategoriálním systému vycházejícího z popisu fází PVS. K popsání výsledků je užita deskriptivní statistika. Pro výzkum organizace F2 je užito konverzační analýzy (ten Have, 2007). Jednotkou analýzy jsou v ní části výpovědí. V tomto příspěvku jimi jsou sekvence komunikace, jež korespondují s F2 PVS. Předběžné výsledky ukazují, že v našem bylo identifikováno celkem 522 úloh, 41 z nich bylo POU a byly organizovány v 31 PVS. Nejvíce zastoupenou fází byla F2 (Analyzování POU), F1 (Iniciování POU) a F5 (Sumarizování řešení). Předběžné výsledky konverzační analýzy ukažují, že ačkoliv proces řešení problémů se odehrává v IRF struktuře, někeré žákovské interakce se objevují i bez učitelova vyzvání. Díky této interakci mezi žáky se v problémové výuce odlišuje i střídání replik. |