Informace o publikaci
Vliv nikotinu na síňový inward rectifier draslíkový proud citlivý na acetylcholin
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Řada klinických studií prokázala spojitost mezi kouřením a výskytem arytmií, a to i u zdravých jedinců. Dominantně se vyskytující arytmií byla fibrilace síní (FS). Častým případem bylo navození paroxysmální FS se spontánním odezněním, kterým předcházela kumulativní dávka nikotinu. Lze tedy předpokládat, že pozorované změny byly důsledkem přímého vlivu nikotinu na elektrofyziologii síňového myokardu. V patogenezi FS hraje významnou úlohu inward rectifier draslíkový proud citlivý na acetylcholin (IK(Ach)). Data o vlivu nikotinu na tento proud nejsou dostupná. Cíl: Cílem naší práce bylo prostudovat změny IK(Ach), a to jak jeho konstitutivně aktivní složky (IK(Ach),CONST), tak acetylcholinem aktivované složky (IK(Ach),ACH), v přítomnosti nikotinu v klinicky relevantních koncentracích. Metody: Měření byla provedena pomocí metody whole cell patch clamp (v režimu vnuceného napětí) na enzymaticky izolovaných síňových buňkách potkana kmene Wistar. IK(Ach),CONST byl měřen jako proud citlivý na specifický inhibitor IK(Ach) kanálů tertiapin-Q (300 nM) a IK(Ach),ACH jako proud aktivovaný 3 µM acetylcholinem. Nikotin byl aplikován v koncentracích 4, 40 a 400 nM. Výsledky: IK(Ach),CONST byl po aplikaci nikotinu v koncentracích 40 a 400 nM signifikantně navýšen, konkrétně o 120,8 ± 30,6 při -110 mV a o 94,6 ± 24,4 při -50 mV v přítomnosti 40 nM nikotinu a o 93,2 ± 35,8 % při -110 mV a o 84,4 ± 11,4 % při -50 mV v přítomnosti 400 nM nikotinu. IK(Ach),ACH byl vlivem 400 nM nikotinu převážně inhibován, v průměru o 28,9 ± 12,8 % při -110 mV a o 8,9 ± 7,5 % při -50 mV. Po aplikaci 40 nM nikotinu vykazovaly změny IK(Ach),ACH duální charakter. U části měřených buněk byla patrná inhibice proudu, konkrétně o 27,7 ± 5,7 % při -110 mV a o 19,9 ± 3,8 % při -50 mV. Zajímavé bylo, že inhibice nastávala u buněk s velkým proudem v kontrolních podmínkách. Naopak u buněk s malým proudem v kontrolních podmínkách docházelo k aktivaci proudu (o 13,9 ± 2,1 % při -110 mV a o 32,1 ± 10,9 % při -50 mV). Po aplikaci 4 nM nikotinu již byly změny IK(Ach),CONST i IK(Ach),ACH zanedbatelné. Závěr: Nikotin v klinicky relevantních koncentracích 40 a 400 nM ovlivňuje obě složky IK(Ach). Dokumentované změny by mohly přispívat ke změnám elektrofyziologie síňové svaloviny a tím ke vzniku FS u kuřáků. |
| Související projekty: |