Informace o publikaci
Vliv nikotinu a etanolu na acetylcholinem aktivovanou složku inward rectifier draslíkového proudu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Kouření a konzumace alkoholu jsou asociovány s mnoha negativními zdravotními důsledky včetně vzniku arytmií, nejčastěji fibrilace síní (FS). V patogenezi FS hrají významnou roli mimo jiné i změny draslíkového inward rectifier proudu citlivého na acetylcholin IK(Ach), který se skládá z konstitutivně aktivní a acetylcholinem aktivované složky. Cíle: Cílem práce byla analýza a porovnání změn acetylcholinem aktivované složky IK(Ach) v přítomnosti nikotinu a etanolu v klinicky relevantních koncentracích. Metody: Měření proudu bylo prováděno metodou whole cell patch clamp (v režimu vnuceného napětí) na enzymaticky izolovaných síňových srdečních buňkách potkana kmene Wistar. Studovaný proud byl aktivován 3 µM acetylcholinem. Výsledky a diskuze: Nikotin byl aplikován ve dvou klinicky relevantních koncentracích 40 a 400 nM. V přítomnosti 400 nM nikotinu jsme pozorovali převážně inhibici acetylcholinem aktivované složky IK(Ach), v průměru o 28,9 ± 12,8 % při -110 mV a o 8,9 ± 7,5 % při -50 mV. Po aplikaci 40 nM vykazovaly změny studovaného proudu již jasně duální charakter. U části měřených buněk byla patrná inhibice proudu, konkrétně o 34,7 ± 10,2 % při -110 mV a o 17,7 ± 6,7 % při -50 mV, podobně jako u většiny buněk v přítomnosti 400 nM nikotinu. Zajímavé bylo, že inhibiční reakce nastávala u buněk s velkým proudem v kontrolních podmínkách. Naopak u buněk s malým proudem v kontrolních podmínkách docházelo k aktivaci proudu (o 13,9 ± 2,1 % při -110 mV a o 31,1 ± 10,8 % při -50 mV). Duální vliv obdobného charakteru (včetně závislosti reakce buňky na velikosti kontrolního proudu) byl pozorován i po aplikaci 20 mM (~0,9 ‰) etanolu: inhibice o 28,9 ± 6,8 % při -110 mV a o 21,5 ± 9,8 % při -50 mV, aktivace o 67,8 ± 21,8 % při -110 mV a o 81,7 ± 31,0 % při -50 mV. Získané výsledky ukazují, že nikotin i etanol v klinicky relevantních koncentracích ovlivňují acetylcholinem aktivovanou složku IK(Ach). Pozorovaný duální vliv těchto látek na studovaný proud by mohl přispívat ke změnám elektrofyziologie síňového myokardu po kouření a konzumaci alkoholu známým z klinické praxe. |
| Související projekty: |