Informace o publikaci
Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Fibrilace síní (FS) je dominantně se vyskytující supraventrikulární arytmie navozená kouřením či konzumací alkoholu, a to i u zdravých jedinců. Často se jedná o paroxysmální FS se spontánním odezněním, kterým předchází kumulativní dávka nikotinu či etanolu. Je tedy pravděpodobný přímý vliv těchto látek na elektrofyziologii síňového myokardu. V patogenezi FS hraje významnou roli mimo jiné i konstitutivně aktivní složka inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin IK(Ach). Cíle: Cílem naší práce bylo prostudovat změny konstitutivně aktivní složky IK(Ach) v přítomnosti nikotinu a srovnat vliv nikotinu s vlivem etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu. Metody: Měření byla provedena pomocí metody whole cell patch clamp (v režimu vnuceného napětí) na enzymaticky izolovaných síňových buňkách potkana kmene Wistar. Konstitutivně aktivní složka IK(Ach) byla měřena jako proud citlivý na specifický inhibitor IK(Ach) kanálů tertiapin-Q (300 nM). Všechny studované látky byly aplikovány v klinicky relevantních koncentracích: nikotin 400 nM, etanol 20 mM a acetaldehyd 3 µM. Výsledky a diskuze: Vlivem 400 nM nikotinu došlo k signifikantnímu navýšení konstitutivně aktivní složky IK(Ach) v průměru o 112,5 ± 34,7 % při -110 mV a o 90,7 ± 17,8 % při -50 mV. Obdobné změny konstitutivně aktivní složky IK(Ach) jsme pozorovali i v přítomnosti 20 mM etanolu, který tento proud statisticky významně aktivoval o 102,5 ± 23,0 % při -110 mV a o 46,5 ± 9,3 % při -50 mV. V přítomnosti 3 µM acetaldehydu byly změny měřeného proudu duální – u některých buněk došlo k aktivaci a u jiných naopak k inhibici konstitutivně aktivní složky IK(Ach); v průměru opět došlo k navýšení proudu, a to o 23,7 ± 21,0 % při -110 mV a o 23,0 ± 23,3 % při -50 mV. Ve všech případech byly pozorované změny proudu nezávislé na membránovém napětí. Lze uzavřít, že všechny studované látky, konkrétně nikotin, etanol a acetaldehyd, v klinicky relevantních koncentracích navýšily konstitutivně aktivní složku IK(Ach). V případě nikotinu a etanolu byl proud přibližně zdvojnásoben v porovnání s kontrolními podmínkami. Dokumentovaná aktivace proudu by mohla vést k významnému zkrácení akčního napětí a tedy i refrakterní periody síňových srdečních buněk, což by cestou fenoménu reentry mohlo vyústit ve vznik fibrilace síní. |
| Související projekty: |