Informace o publikaci
Sousedská kina. Socio-kulturní rozměr provozu brněnských sokoloven ve 20. a 30. letech 20. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Tento text vychází z předpokladu, že místa označovaná jako kina, v nichž však probíhalo promítání filmů například pouze dvakrát či třikrát týdně, se jako regulérní kina mohou jevit pouze na první pohled, pro svého diváka však byla docela jinými místy, v nichž „kino“ bylo jedním z druhů programu. Zaměřuje se pak na skutečnost, že nepravidelný provoz kina byl typický pro provozovny mimo městská centra, v nichž nedošlo k běžné praxi propachtování licence, a vedly je tedy místní spolky. Na příkladu brněnské čtvrti Židenice a spolků Orel, Sokol a válečných poškozenců pak ukazuje, jak se praxe těchto spolků odlišovaly, že každý z nich kino provozoval s jinými záměry a motivacemi a tedy i jiným způsobem. Specifický typ komunitního provozu kina mezi dalšími spolky uplatňovali Sokolové. V Brně vlastnili licenci na 21 kin, jež zpravidla provozovali ve svépomocí vystavěných sokolovnách a jejichž provozem si vydělávali na další činnost (například nákup nového tělocvičného nářadí). Vztah diváků dílčích kin k těchto místům tudíž významně moduloval jejich vztah k sokolu a vlastní angažmá v sokolské činnosti. Jako takový příklad sokolské praxe vedení kina dokládá, že pro pochopení významu kina v daném místě je třeba reflektovat nejen to, jaké filmy promítalo, ale také jak často, v kontextu jakých dalších činností spjatých s týmž sálem, a jaký typ diváků tímto svým programem a dalšími svými aktivitami a sebeprezentací oslovovalo. |
| Související projekty: |