Informace o publikaci

Přinesla „Pospíšilova“ reforma kárného řízení skutečně zpřísnění kárného postihu českých soudců?

Autoři	KOSAŘ David PAPOUŠKOVÁ Tereza
Rok publikování	2017
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Časopis pro právní vědu a praxi
Fakulta / Pracoviště MU	Právnická fakulta
Citace
www	Open access časopisu
Doi	http://dx.doi.org/10.5817/CPVP2017-2-3
Obor	Právní vědy
Klíčová slova	courts; Judges; Disciplinary Proceedings; Independence of Judges; Judicial Reform
Přiložené soubory	Kosar_CPVP.pdf
Popis	Cílem tohoto článku je posoudit důsledky zavedení nového modelu kárného řízení se soudci prosazenou ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem v roce 2008. „Pospíšilova reforma“ (zákon č. 314/2008 Sb.) přenesla kárné řízení na Nejvyšší správní soud, zavedla jednoinstanční kárné řízení se soudci, zakotvila smíšené složení kárných senátů s paritním zastoupením soudců a nesoudců a v mnoha ohledech zpřísnila kárné řízení (např. zvýšením sankcí, prodloužením subjektivních i objektivních lhůt pro podání kárné žaloby a zakotvením institutu „třikrát a dost!“). Na české poměry se jednalo o revoluční změnu. Nebylo tedy překvapením, že soudci okamžitě Pospíšilovu reformu kárného řízení označili za „sankční“ novelu a napadli ji před Ústavním soudem. Ústavní soud jim však nevyhověl a Pospíšilův model přetrval bez výrazné změny dodnes. Můžeme tak posoudit, zda Pospíšilova reforma skutečně přinesla očekávané zpřísnění kárného postihu českých soudců či nikoliv. Za tímto účelem tento článek porovnává výsledky kárných řízení se soudci zahájených před Pospíšilovou reformou v letech 2003-2008 s výsledky kárných řízení se soudci zahájených po Pospíšilově reformě v letech 2009-2014. Hlavním závěrem naší kvantitativní studie je, že v rozporu s očekáváním tvůrců Pospíšilovy reformy, ke zpřísnění kárného postihu českých soudců ve střednědobém horizontu v drtivé většině ukazatelů nedošlo. Po implementaci Pospíšilově reformy totiž poklesl počet kárných návrhů, nominálně i percentuálně poklesl počet kárných návrhů, v nichž bylo uloženo kárné opatření, poklesl počet soudců „donucených k odložení taláru“ (tj. součet soudců odvolaných z funkce soudce kárným soudem a soudců, jež na funkci soudce rezignovali v průběhu kárného řízení) a poklesla i celková úspěšnost kárných navrhovatelů.