Informace o publikaci
Životní a profesní zkušenost jako skryté determinanty jednání učitelů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Civilia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Civilia - odborná revue pro didaktiku společenských věd |
| Obor | Pedagogika a školství |
| Klíčová slova | case study; the subjective teacher’s theory; teachers’ professional development; teacher-expert; the underlying determinants of teacher conduct |
| Popis | Studie představuje výsledek dvouleté spolupráce se dvěma učitelkami občanské výchovy na druhém stupni pražských základních škol. Zachytí je na vrcholu profesního rozvoje (Mareš, 2013, s. 437–438), tedy jako zkušené a expertní učitelky (srov. u Gudmundsdottirové a Shulmana, 1987 a Píšové et al., 2013) s určitým profesním i úže oborovým nadhledem, působící ve srovnatelných podmínkách („inkluzívní“ základní školy se silnou a veřejně známou vizí). Kontrastováním subjektivních teorií zkoumaných učitelek týkajících se vzdělávacího obsahu, cílů a obecnějšího pojetí vyučovacího předmětu a jejich jednání ve výuce byl zachycen portrét skrytých determinantů jejich jednání, které mají původ v jejich profesních zkušenostech. Studie na dvou případech ukazuje vztah a souvislosti mezi myšlením, jednáním a profesním a osobním životem. Studie využívá adaptovanou metodologii Výzkumného programu Subjektivní teorie a zkušenosti související výzkumné tradice (srov. Groeben et al., 1988; Koubek & Janík, 2015). Metodologickým příznakem výzkumu, ale zároveň problémem hodným pozornosti je jeho emická perspektiva (Švaříček & Šeďová, 2007, s. 15–18): výzkum včetně interpretace a validace výsledků je veden ve dvojí, komplementární perspektivě výzkumníka a zkoumaných subjektů. Ta, je-li realizována důsledně, což je ve studii popsáno a dokladováno, zpřesňuje výsledky a posiluje požadovanou triangulaci výzkumu, který je převážně kvalitativní (srov. Švaříček & Šeďová, 2007). |
| Související projekty: |