Informace o publikaci
Využití Ramanovy spektroskopie při hodnocení bentonitu Sabenil
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Zprávy o geologických výzkumech |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/zpravy.geol.2018.16 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2018.16 |
| Klíčová slova | Raman spectroscopy; bentonite; Sabenil; montmorillonite; anatas |
| Popis | Anotace: Bentonit je reziduální jílovitá hornina, vzniklá mechanickým a chemickým zvětráváním mateční horniny v alkalickém prostředí. Mateční horninou jsou hlavně sopečné tufy, andezity, ryolity a bazalty. Bentonit se vyznačuje vysokou sorpční kapacitou, velkou kationtovou výměnnou kapacitou, nízkou permeabilitou, bobtnáním a plasticitou. Hlavním minerálem bentonitu je montmorillonit. Struktura montmorillonitu je kombinací dioktaedrických a tetraedrických vrstev a mezivrstevných prostor s kationty. Různé druhy bentonitu byly studovány několik desetiletí a našly uplatnění v širokém spektru oborů, například stavební, chemický, potravinářský, ale dokonce i farmaceutický průmysl. Pro tento výzkum byl použit takzvaný aktivovaný bentonit Sabenil od firmy Keramost a.s. V tomto druhu bentonitu bylo uměle navýšeno množství sodných iontů přidáním uhličitanu sodného. Ramanova spektroskopie je metoda mineralogy široce využívaná ke studiu vlastností minerálů. Je to rychlá, nedestruktivní spektroskopická metoda využívající monochromatického světla známé vlnové délky, emitovaného laserem, k pozorování vibračních a rotačních spekter v molekulách. Pro výzkum byla zvolena oblast mezi 70 and 750 cm-1. U vybraných vzorků byly pomocí Ramanovy spektroskopie určeny dvě minerální fáze. Prvním fází byl minerál montmorillonit s vrcholy na ~ 93 cm-1, ~ 257 cm-1, ~ 196 cm-1, ~ 431 cm-1, ~ 602 cm-1, ~ 701 cm-1. Druhou fází byl minerál anatas (TiO2) s vrcholy ~ 145 cm-1, ~ 393 cm-1, ~ 516 cm-1 a ~ 636 cm-1. Pro porovnání s Ramanovou spektroskopií byly přidány výsledky RTG-difrakce. U zvolených vzorků byly pomocí RTG-difrakce nalezeny další dvě minerální fáze, a to kalcit (CaCO3) a křemen(SiO2). |