Informace o publikaci
Jan Patočka a T. G. Masaryk
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Jan Patočka a Naše doba |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Masaryk; Patočka; History |
| Popis | Masaryk patřil k osobnostem, kterým se Jan Patočka věnoval po celou dobu své tvůrčí dráhy. V roce 1938 se Patočka hlásí k základu Masarykova myšlení, k ideji evropské vzdělanosti. V roce 1946 je pro Patočku Masaryk podnětem k analýze hloubky mravní a duchovní krize způsobené válkou. Nejobsáhlejší Patočkova historická studie o Masarykovi je z počátku padesátých let, je věnována hilsneriádě a byla nazvána Masaryk v boji proti antisemitismu. Kritický vztah k Masarykově filozofii vyjádřil Jan Patočka v koncepci připravované obnovy Ústavu TGM v roce 1968, rozpory v Masarykově myšlení představují pro Jana Patočku výzvu a úkol pro další filozofickou práci. V sedmdesátých letech se Patočka věnoval filozofickému hodnocení Masarykových politických aktivit, zejména jeho zakladatelské roli při vzniku československého státu, a vytvořil dvě významné studie Pokus o českou národní filozofii a jeho nezdar a Kolem Masarykovy filozofie náboženství. Patočkovo hodnocení Masarykova filozofického výkonu měnilo, Patočkovi se jevila Masarykova filozofická koncepce vnitřně rozporná, kriticky se vyjádřil i k Masarykově filosofii dějin. Masaryk podle něho sice správně vidí fenomén krize a nutnost jejího překonání, právem zdůrazňuje potřebu činné odpovědnosti a mravnosti, ale jeho pozitivistický racionalismus neumožňuje filozoficky této odpovědnosti porozumět. |
| Související projekty: |