Informace o publikaci
Míra důkazu a znalecké zkoumání v řízeních o zaplacení směnečného nároku
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Bulletin advokacie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access časopisu |
| Klíčová slova | civil proceeding; taking evidence; degree of evidence; expert investigation; bill of exchange; bill of exchange order proceeding |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Cílem článku je výklad problematiky míry důkazu a správného uplatnění tohoto procesního nástroje při hodnocení dokazování, jež bylo uskutečněno provedením znaleckého posudku. První část článku je věnována vysvětlení pojmu míra důkazu, když jej autor přestavuje tak, že se jedná o měřítko prokázání objasňované sporné skutečnosti. Uvedený výklad vyúsťuje v prezentaci základního pravidla míry důkazu. Autor dále předkládá angloamerický, kontinentální a skandinávský pohled na míru pravděpodobnosti, jíž je třeba dosáhnout ke konstatování, že skutečnost byla prokázána. Druhá část článku je věnována promítnutí závěrů pasáže, jež je zaměřena na teoretický pohled na problematiku míry důkazu, do rozboru možných výstupů dokazování směřujícího k zodpovězení otázky, nakolik je znalecký posudek, jehož závěr je vyřčen s předpokladem jeho správnosti jen v rovině nízké či střední pravděpodobnosti, způsobilým podkladem pro prokázání sporné skutkové okolnosti. Výstup této druhé prakticky orientované části článku je takový, že znalecký posudek se závěrem předloženým v rovině nízké pravděpodobnosti nelze považovat za dostatečný podklad k prokázání skutečnosti; důkazní validita posudku se závěrem, jenž byl podán v rovině střední pravděpodobnosti, záleží na dalších aspektech řízení a dokazování. |